Is Your Gut Health Linked To Your Rosacea Symptoms?

Rosacea is a chronic inflammatory skin condition that primarily affects the face, causing persistent redness, frequent flushing, dry or sensitive skin, visible blood vessels, and small, acne-like bumps. It is thought to affect around 5% of the global population, with flare-ups that can be uncomfortable, unpredictable, and challenging to manage. Although common triggers such as exposure to the sun, stress, alcohol, and certain foods are known to worsen symptoms, they don’t fully explain why rosacea develops in the first place. Increasingly, researchers are looking beneath the surface of the skin for answers. Emerging evidence points to a possible link between rosacea and our gut health, suggesting that disturbances in the gut microbiome may play a central role in driving the condition.
enbiosis-practitioner-mobile

The Role of the Gut Microbiome in Rosacea

The microbes living within our gut don’t just help us to digest food, they also influence the way our immune system functions, our metabolism, and even the health of our skin. When the gut microbiome is balanced, this helps to keep inflammation under control. But when it becomes disrupted, this can set off a cascade of immune and inflammatory responses that affect all areas of the body, including the skin.  Disruptions in the gut microbiome may play a role in triggering rosacea. Notably, studies have found higher rates of gut disorders such as small intestinal bacterial overgrowth (SIBO), irritable bowel syndrome, and even Helicobacter pylori infections in people with rosacea.,, These associations suggest that an imbalanced gut may set the stage for skin inflammation, either by increasing systemic inflammation or by altering how the immune system responds to environmental triggers. Studies have also shown that rosacea patients often exhibit significant alterations in gut microbial diversity and composition. For example, one study showed that people with rosacea had lower microbial richness and diversity and distinct beta diversity patterns. Furthermore, beneficial bacteria such as Faecalibacterium prausnitzii, Lachnospiraceae ND3007 group, and Ruminococcaceae were significantly reduced, while Oscillobacter, Flavonifractor plautii, and Ruminococcaceae UBA 1819 were significantly increased. Meanwhile, in a separate case-control study, rosacea patients also showed reduced abundance of Lactobacillus, Megasphaerae, Acidaminococcus, Haemophilus, Roseburia, Clostridium, and Citrobacter, alongside enrichment of Rhabdochlamydia, CF231, Bifidobacterium, Sarcina, and Ruminococcus. These microbial changes were linked to alterations in metabolic genes involved in colonic sulfur metabolism and cobalamin transport, providing possible mechanisms through which gut microbes could influence skin inflammation in rosacea. Emerging evidence also points to a causal role of gut bacteria in the development of rosacea. Specifically, a Mendelian randomization study found that two bacterial groups, Actinobacteria and Butyrivibrio, appeared to protect against rosacea, while fourteen other gut bacteria were linked to different rosacea types.  These findings highlight how shifts in gut microbial composition and function may not only contribute to the development of rosacea but also trigger flare-ups, linking underlying dysbiosis to both disease onset and episodic inflammation. This paves the way to explore exactly how gut imbalance can drive rosacea episodes and interact with known triggers.

Gut Dysbiosis: How Imbalance May Drive Flare-Ups

Shifts in gut microbial composition can actively influence when and how rosacea flares, by altering metabolite production (such as the production of short-chain fatty acids), which circulate systemically and can affect immune responses, vascular reactivity, and skin barrier function. These changes may help explain why triggers such as diet, stress, alcohol, or antibiotics can suddenly worsen symptoms, turning a previously controlled condition into a full-blown flare-up. It’s important to note that dysbiosis patterns can vary between individuals, meaning the specific bacterial changes driving flare-ups may differ from person to person. Understanding these individual differences is key to exploring targeted strategies for managing rosacea and preventing future flare-ups.
c2a-report-mobile

Personalized Treatment Strategies for Rosacea

As there will always be considerable variability in gut microbiome composition and specific disease triggers between patients, a one-size-fits-all approach to rosacea treatment is often insufficient. With personalized treatment approaches, the aim is to figure out what imbalances are driving symptoms in each patient, so that interventions such as diet changes, lifestyle tweaks like reducing stress or alcohol intake, or probiotics, can be tailored for the best results. Evidence is growing that modulating the gut microbiome can make a real difference. For example, in a clinical trial, patients with papular-pustular rosacea who took E. coli Nissle alongside a vegetarian diet and standard topical therapy saw significant improvement in their symptoms, compared to those who received diet and topicals alone. Improvements included better skin, normalized stools, and a shift towards protective gut bacteria. Supporting this approach, a recent mouse study tested two probiotic strains, Ligilactobacillus salivarius 23-006 and Lacticaseibacillus paracasei 23-008, for their effects on rosacea-like skin inflammation. The combination of these strains reduced skin lesions and inflammation, improved gut microbiota balance, and strengthened the intestinal barrier.  These findings highlight how targeting the gut microbiome could be a practical strategy to manage rosacea.

How Enbiosis Supports Microbiome Balance

At Enbiosis, we use advanced AI and whole-genome sequencing techniques to empower patients to take a personalized approach to their gut health and skin wellness. By assessing individual microbiome profiles, we can identify imbalances that may be driving skin conditions, such as rosacea. Based on the comprehensive data that we collect, we provide actionable and personalized food scores to highlight which foods best support beneficial microbes and correct missing microbial functions. We also offer precision-matched probiotic and prebiotic recommendations, designed to target specific imbalances, increase microbial diversity, and help alleviate symptoms.  By combining these insights and interventions, Enbiosis makes personalized gut microbiome care practical, effective, and tailored to each individual’s needs. Contact us today to find out more. 

 

References:

• National Rosacea Society. (2024, May 23). New study estimates rosacea’s worldwide prevalence. Rosacea.org. Retrieved September 2, 2025, from https://www.rosacea.org/blog/2024/may/new-study-estimates-rosaceas-worldwide-prevalence
• Frydrych, Z. L., Chwarścianek, N., Błaszak, K., & Czajkowski, R. (2023). The potential role of Helicobacter pylori and other gut dysbiosis factors in the development of rosacea. Forum Dermatologicum, 9(4), 138–142.
• Drago, F., et al. (2016). The role of small intestinal bacterial overgrowth in rosacea: A 3-year follow-up. Journal of the American Academy of Dermatology, 75(3), e113–e115.
• Wang, F. Y., & Chi, C. C. (2021). Rosacea, Germs, and Bowels: A Review on Gastrointestinal Comorbidities and Gut-Skin Axis of Rosacea. Advances in Therapy, 38(3), 1415–1424.
• Guertler, A., Hering, P., Pacífico, C., Gasche, N., Sladek, B., Irimi, M., French, L. E., M., B., & Reinholz, M. (2024). Characteristics of Gut Microbiota in Rosacea Patients—A Cross-Sectional, Controlled Pilot Study. Life, 14(5), 585.
• Li, J., Yang, F., Liu, Y., & Jiang, X. (2024). Causal relationship between gut microbiota and rosacea: A two-sample Mendelian randomization study. Frontiers in Medicine, 11, Article 1322685.
• Qi, X., Xiao, Y., Zhang, X., Zhu, Z., Zhang, H., Wei, J., Zhao, Z., Li, J., & Chen, T. (2024). Probiotics suppress LL37 generated rosacea-like skin inflammation by modulating the TLR2/MyD88/NF-κB signaling pathway. Food & Function, 15(17), 8916–8934.

enbiosis-practitioner-mobile

Votre santé intestinale est-elle liée à vos symptômes de rosacée ?

La rosacée est une affection cutanée inflammatoire chronique qui affecte principalement le visage, provoquant des rougeurs persistantes, des bouffées vasomotrices fréquentes, une peau sèche ou sensible, des vaisseaux sanguins visibles et de petites bosses semblables à de l’acné. On estime qu’elle touche environ 5 % de la population mondiale, avec des poussées qui peuvent être inconfortables, imprévisibles et difficiles à gérer. Bien que des déclencheurs courants tels que l’exposition au soleil, le stress, l’alcool et certains aliments soient connus pour aggraver les symptômes, ils n’expliquent pas entièrement pourquoi la rosacée se développe en premier lieu. De plus en plus, les chercheurs cherchent des réponses sous la surface de la peau. Des preuves émergentes pointent vers un lien possible entre la rosacée et notre santé intestinale, suggérant que des perturbations du microbiome intestinal pourraient jouer un rôle central dans le déclenchement de cette affection.
enbiosis-practitioner-mobile

Le rôle du microbiome intestinal dans la rosacée

Les microbes qui vivent dans notre intestin ne nous aident pas seulement à digérer les aliments, ils influencent également le fonctionnement de notre système immunitaire, notre métabolisme et même la santé de notre peau. Lorsque le microbiome intestinal est équilibré, cela aide à contrôler l’inflammation. Mais lorsqu’il est perturbé, cela peut déclencher une cascade de réponses immunitaires et inflammatoires qui affectent toutes les zones du corps, y compris la peau. Les perturbations du microbiome intestinal peuvent jouer un rôle dans le déclenchement de la rosacée. Notamment, des études ont constaté des taux plus élevés de troubles intestinaux tels que la prolifération bactérienne de l’intestin grêle (SIBO), le syndrome du côlon irritable et même les infections à Helicobacter pylori chez les personnes atteintes de rosacée.,, Ces associations suggèrent qu’un intestin déséquilibré pourrait préparer le terrain pour l’inflammation cutanée, soit en augmentant l’inflammation systémique, soit en altérant la façon dont le système immunitaire répond aux déclencheurs environnementaux. Des études ont également montré que les patients atteints de rosacée présentent souvent des altérations significatives de la diversité et de la composition du microbiome intestinal. Par exemple, une étude a montré que les personnes atteintes de rosacée avaient une richesse et une diversité microbiennes plus faibles et des patterns de diversité bêta distincts. De plus, les bactéries bénéfiques telles que Faecalibacterium prausnitzii, Lachnospiraceae ND3007 et Ruminococcaceae étaient significativement réduites, tandis que Oscillobacter, Flavonifractor plautii et Ruminococcaceae UBA 1819 étaient significativement augmentées. Par ailleurs, dans une autre étude cas-témoin, les patients atteints de rosacée ont également montré une abondance réduite de Lactobacillus, Megasphaerae, Acidaminococcus, Haemophilus, Roseburia, Clostridium et Citrobacter, parallèlement à un enrichissement en Rhabdochlamydia, CF231, Bifidobacterium, Sarcina et Ruminococcus. Ces changements microbiens étaient liés à des altérations des gènes métaboliques impliqués dans le métabolisme du soufre colique et le transport de la cobalamine, fournissant des mécanismes possibles par lesquels les microbes intestinaux pourraient influencer l’inflammation cutanée dans la rosacée. Des preuves émergentes pointent également vers un rôle causal des bactéries intestinales dans le développement de la rosacée. Spécifiquement, une étude de randomisation mendélienne a trouvé que deux groupes bactériens, Actinobacteria et Butyrivibrio, semblaient protéger contre la rosacée, tandis que quatorze autres bactéries intestinales étaient liées à différents types de rosacée.  Ces résultats soulignent comment les changements dans la composition et la fonction du microbiome intestinal peuvent non seulement contribuer au développement de la rosacée mais aussi déclencher des poussées, reliant la dysbiose sous-jacente à la fois à l’apparition de la maladie et à l’inflammation épisodique. Cela ouvre la voie à l’exploration de la manière exacte dont le déséquilibre intestinal peut provoquer des épisodes de rosacée et interagir avec les déclencheurs connus.

Dysbiose intestinale : Comment le déséquilibre peut provoquer des poussées

Les changements dans la composition du microbiome intestinal peuvent activement influencer le moment et la manière dont la rosacée fait des poussées, en altérant la production de métabolites (telle que la production d’acides gras à chaîne courte), qui circulent de manière systémique et peuvent affecter les réponses immunitaires, la réactivité vasculaire et la fonction de barrière de la peau. Ces changements peuvent aider à expliquer pourquoi des déclencheurs tels que l’alimentation, le stress, l’alcool ou les antibiotiques peuvent soudainement aggraver les symptômes, transformant une condition précédemment contrôlée en une poussée sévère. Il est important de noter que les patterns de dysbiose peuvent varier d’un individu à l’autre, ce qui signifie que les changements bactériens spécifiques provoquant les poussées peuvent différer d’une personne à l’autre. Comprendre ces différences individuelles est essentiel pour explorer des stratégies ciblées pour gérer la rosacée et prévenir de futures poussées.
c2a-report-mobile

Stratégies de traitement personnalisées pour la rosacée

Comme il y aura toujours une variabilité considérable dans la composition du microbiome intestinal et les déclencheurs spécifiques de la maladie entre les patients, une approche unique pour le traitement de la rosacée est souvent insuffisante. Avec les approches de traitement personnalisées, le but est de déterminer quels déséquilibres provoquent les symptômes chez chaque patient, afin que les interventions telles que les changements alimentaires, les ajustements de mode de vie comme réduire le stress ou la consommation d’alcool, ou les probiotiques, puissent être adaptés pour obtenir les meilleurs résultats. Les preuves s’accumulent que la modulation du microbiome intestinal peut faire une réelle différence. Par exemple, dans un essai clinique, les patients atteints de rosacée papulo-pustuleuse qui ont pris E. coli Nissle en parallèle d’un régime végétarien et d’un traitement topique standard ont constaté une amélioration significative de leurs symptômes, par rapport à ceux qui ont reçu uniquement le régime et les traitements topiques. Les améliorations incluaient une meilleure peau, des selles normalisées et un changement vers des bactéries intestinales protectrices. Étayant cette approche, une étude récente sur des souris a testé deux souches probiotiques, Ligilactobacillus salivarius 23-006 et Lacticaseibacillus paracasei 23-008, pour leurs effets sur l’inflammation cutanée de type rosacée. La combinaison de ces souches a réduit les lésions cutanées et l’inflammation, amélioré l’équilibre du microbiote intestinal et renforcé la barrière intestinale.  Ces résultats soulignent comment cibler le microbiome intestinal pourrait être une stratégie pratique pour gérer la rosacée.

Comment Enbiosis soutient l’équilibre du microbiome

Chez Enbiosis, nous utilisons des techniques avancées d’IA et de séquençage du génome entier pour permettre aux patients d’adopter une approche personnalisée de leur santé intestinale et de leur bien-être cutané. En évaluant les profils microbiomes individuels, nous pouvons identifier les déséquilibres qui peuvent provoquer des affections cutanées, telles que la rosacée. Sur la base des données complètes que nous collectons, nous fournissons des scores alimentaires actionnables et personnalisés pour mettre en évidence les aliments qui soutiennent le mieux les microbes bénéfiques et corrigent les fonctions microbiennes manquantes. Nous proposons également des recommandations de probiotiques et prébiotiques appariées avec précision, conçues pour cibler des déséquilibres spécifiques, augmenter la diversité microbienne et aider à soulager les symptômes. En combinant ces insights et interventions, Enbiosis rend les soins personnalisés du microbiome intestinal pratiques, efficaces et adaptés aux besoins de chaque individu. Contactez-nous dès aujourd’hui pour en savoir plus.

 

References:

• National Rosacea Society. (2024, May 23). New study estimates rosacea’s worldwide prevalence. Rosacea.org. Retrieved September 2, 2025, from https://www.rosacea.org/blog/2024/may/new-study-estimates-rosaceas-worldwide-prevalence
• Frydrych, Z. L., Chwarścianek, N., Błaszak, K., & Czajkowski, R. (2023). The potential role of Helicobacter pylori and other gut dysbiosis factors in the development of rosacea. Forum Dermatologicum, 9(4), 138–142.
• Drago, F., et al. (2016). The role of small intestinal bacterial overgrowth in rosacea: A 3-year follow-up. Journal of the American Academy of Dermatology, 75(3), e113–e115.
• Wang, F. Y., & Chi, C. C. (2021). Rosacea, Germs, and Bowels: A Review on Gastrointestinal Comorbidities and Gut-Skin Axis of Rosacea. Advances in Therapy, 38(3), 1415–1424.
• Guertler, A., Hering, P., Pacífico, C., Gasche, N., Sladek, B., Irimi, M., French, L. E., M., B., & Reinholz, M. (2024). Characteristics of Gut Microbiota in Rosacea Patients—A Cross-Sectional, Controlled Pilot Study. Life, 14(5), 585.
• Li, J., Yang, F., Liu, Y., & Jiang, X. (2024). Causal relationship between gut microbiota and rosacea: A two-sample Mendelian randomization study. Frontiers in Medicine, 11, Article 1322685.
• Qi, X., Xiao, Y., Zhang, X., Zhu, Z., Zhang, H., Wei, J., Zhao, Z., Li, J., & Chen, T. (2024). Probiotics suppress LL37 generated rosacea-like skin inflammation by modulating the TLR2/MyD88/NF-κB signaling pathway. Food & Function, 15(17), 8916–8934.

enbiosis-practitioner-mobile

Связано Ли Здоровье Вашего Кишечника С Симптомами Розацеа?

Розацеа – это хроническое воспалительное заболевание кожи, которое в первую очередь поражает лицо, вызывая стойкое покраснение, частые приливы крови, сухость или чувствительность кожи, видимые кровеносные сосуды и небольшие прыщики, похожие на акне. Считается, что оно затрагивает около 5% населения мира, а его обострения могут быть дискомфортными, непредсказуемыми и сложными в управлении. Хотя известно, что такие распространенные триггеры, как воздействие солнца, стресс, алкоголь и определенные продукты питания, усугубляют симптомы, они не полностью объясняют, почему изначально развивается розацеа. Исследователи все чаще ищут ответы beneath the surface of the skin – в глубине кожи. Появляющиеся данные указывают на возможную связь между розацеа и здоровьем нашего кишечника, позволяя предположить, что нарушения в микробиоме кишечника могут играть центральную роль в развитии этого состояния.
enbiosis-practitioner-mobile

Роль микробиома кишечника при розацеа

Микробы, живущие в нашем кишечнике, не только помогают нам переваривать пищу, но и влияют на функционирование нашей иммунной системы, метаболизм и даже на здоровье нашей кожи. Когда микробиом кишечника сбалансирован, это помогает держать воспаление под контролем. Но когда его баланс нарушается, это может запустить каскад иммунных и воспалительных реакций, которые затрагивают все области тела, включая кожу. Нарушения в микробиоме кишечника могут играть роль в провоцировании розацеа. В частности, исследования выявили более высокую распространенность кишечных расстройств, таких как избыточный бактериальный рост в тонком кишечнике (СИБР), синдром раздраженного кишечника и даже инфекции Helicobacter pylori у людей с розацеа.,, Эти ассоциации позволяют предположить, что дисбаланс в кишечнике может создавать почву для воспаления кожи, либо усиливая системное воспаление, либо изменяя то, как иммунная система реагирует на environmental triggers – факторы окружающей среды. Исследования также показали, что у пациентов с розацеа часто наблюдаются значительные изменения в разнообразии и составе микробиома кишечника. Например, одно исследование показало, что у людей с розацеа была снижена микробная насыщенность и разнообразие, а также distinct beta diversity patterns – distinct patterns бета-разнообразия. Кроме того, количество полезных бактерий, таких как Faecalibacterium prausnitzii, группа Lachnospiraceae ND3007 и Ruminococcaceae , было значительно снижено, в то время как количество Oscillobacter, Flavonifractor plautii и Ruminococcaceae UBA 1819 было значительно увеличено. Между тем, в отдельном case-control исследовании у пациентов с розацеа также наблюдалось reduced abundance – снижение количества Lactobacillus, Megasphaerae, Acidaminococcus, Haemophilus, Roseburia, Clostridium и Citrobacter, наряду с обогащением Rhabdochlamydia, CF231, Bifidobacterium, Sarcina, и Ruminococcus. Эти микробные изменения были связаны с alterations – изменениями в метаболических генах, вовлеченных в метаболизм серы в толстой кишке и транспорт кобаламина, что provides possible mechanisms – предоставляет возможные механизмы, через которые микробы кишечника могут влиять на воспаление кожи при розацеа. Появляющиеся данные также указывают на causal role – причинную роль кишечных бактерий в развитии розацеа. В частности, исследование методом менделевской рандомизации показало, что две группы бактерий, Actinobacteria и Butyrivibrio, по-видимому, защищают от розацеа, в то время как четырнадцать других кишечных бактерий были связаны с различными типами розацеа. Эти findings – выводы highlight – подчеркивают, как shifts – изменения в составе и функции кишечной микробиоты могут не только способствовать развитию розацеа, но и провоцировать его обострения, связывая underlying dysbiosis – лежащий в основе дисбиоз как с началом заболевания, так и с эпизодическим воспалением. Это открывает путь к изучению того, как именно дисбаланс кишечника может провоцировать эпизоды розацеа и взаимодействовать с известными триггерами.

Дисбиоз кишечника: как дисбаланс может провоцировать обострения

Изменения в составе микробиома кишечника могут активно влиять на то, когда и как происходит обострение розацеа, путем изменения выработки метаболитов (таких как производство короткоцепочечных жирных кислот), которые циркулируют по всему организму и могут влиять на иммунные реакции, сосудистую реактивность и функцию кожного барьера. Эти изменения могут помочь объяснить, почему такие триггеры, как диета, стресс, алкоголь или антибиотики, могут внезапно усугубить симптомы, превращая ранее контролируемое состояние в полномасштабное обострение. Важно отметить, что patterns of dysbiosis – модели дисбиоза могут различаться у разных людей, а это означает, что конкретные бактериальные изменения, провоцирующие обострения, могут быть разными для каждого человека. Понимание этих индивидуальных различий является ключом к изучению targeted strategies – целевых стратегий для управления розацеа и предотвращения будущих обострений.
c2a-report-mobile

Персонализированные стратегии лечения розацеа

Поскольку между пациентами всегда будет существовать considerable variability – значительная вариабельность в составе микробиома кишечника и specific disease triggers – конкретных триггерах заболевания, универсальный подход к лечению розацеа часто оказывается недостаточным. Цель персонализированных подходов к лечению – выяснить, какие именно дисбалансы вызывают симптомы у каждого пациента, чтобы такие вмешательства, как изменения в диете, коррекция образа жизни (например, снижение стресса или употребления алкоголя) или пробиотики, можно было tailored – адаптировать для достижения наилучших результатов. Доказательства того, что модуляция микробиома кишечника может иметь real difference – реальный эффект, растут. Например, в клиническом испытании пациенты с папуло-пустулезной розацеа, которые принимали E. coli Nissle вместе с вегетарианской диетой и стандартной терапией topical therapy – местной терапией, продемонстрировали significant improvement – значительное улучшение своих симптомов по сравнению с теми, кто получал только диету и местное лечение. Улучшения включали better skin – улучшение состояния кожи, normalized stools – нормализацию стула и сдвиг в сторону protective gut bacteria – защитных кишечных бактерий. Поддерживая этот подход, недавнее исследование на мышах проверило два пробиотических штамма, Ligilactobacillus salivarius 23-006 и Lacticaseibacillus paracasei 23-008, на предмет их влияния на похожее на розацеа воспаление кожи. Комбинация этих штаммов уменьшила поражения кожи и воспаление, улучшила баланс микробиоты кишечника и укрепила кишечный барьер. Эти findings – результаты highlight – подчеркивают, что targeting – воздействие на микробиом кишечника может быть practical strategy – практической стратегией управления розацеа.

Как Enbiosis помогает сбалансировать микробиом

В Enbiosis мы используем передовые технологии искусственного интеллекта и полногеномного секвенирования, чтобы дать пациентам возможность применять персонализированный подход к здоровью своего кишечника и кожи. Оценивая индивидуальные профили микробиома, мы можем выявить дисбалансы, которые могут вызывать заболевания кожи, такие как розацеа. На основе comprehensive data – всесторонних данных, которые мы собираем, мы предоставляем actionable and personalized food scores – практичные и персонализированные оценки продуктов питания, чтобы выделить те из них, которые лучше всего поддерживают полезные микробы и корректируют отсутствующие микробные функции. Мы также предлагаем precision-matched – точно подобранные рекомендации по пробиотикам и пребиотикам, разработанные для targeting specific imbalances – воздействия на specific imbalances – конкретные дисбалансы, увеличения микробного разнообразия и помощи в alleviating symptoms – облегчении симптомов. Сочетая эти insights and interventions – идеи и вмешательства, Enbiosis делает персонализированную заботу о микробиоме кишечника практичной, эффективной и tailored – адаптированной к потребностям каждого человека. Свяжитесь с нами сегодня, чтобы узнать больше.

Ссылки: • Национальное общество розацеи. (23 мая 2024 г.). *Новое исследование оценивает распространенность розацеи в мире*. Rosacea.org. Получено 2 сентября 2025 г. с https://www.rosacea.org/blog/2024/may/new-study-estimates-rosaceas-worldwide-prevalence?utm_source=chatgpt.com • Фридрих, З. Л., Хварщянек, Н., Блажак, К., и Чайковский, Р. (2023). *Потенциальная роль Helicobacter pylori и других факторов дисбиоза кишечника в развитии розацеи*. Forum Dermatologicum, 9(4), 138–142. • Драго, Ф., и др. (2016). *Роль избыточного бактериального роста в тонкой кишке при розацее: 3-летнее наблюдение*. Journal of the American Academy of Dermatology, 75(3), e113–e115. • Ван, Ф. Ю., и Чи, К. К. (2021). *Розацея, микробы и кишечник: обзор желудочно-кишечных коморбидностей и оси “кишечник-кожа” при розацее*. Advances in Therapy, 38(3), 1415–1424. • Гертлер, А., Херинг, П., Пасифико, К., Гаше, Н., Сладек, Б., Ирими, М., Френч, Л. Е., М., Б., и Рейнхольц, М. (2024). *Характеристики микробиоты кишечника у пациентов с розацеей — поперечное контролируемое пилотное исследование*. Life, 14(5), 585. • Ли, Дж., Ян, Ф., Лю, Ю., и Цзян, X. (2024). *Причинно-следственная связь между микробиотой кишечника и розацеей: двухвыборочное менделевское рандомизированное исследование*. Frontiers in Medicine, 11, Статья 1322685. • Ци, X., Сяо, Ю., Чжан, X., Чжу, З., Чжан, Х., Вэй, Дж., Чжао, Ц., Ли, Дж., и Чень, Т. (2024). *Пробиотики подавляют индуцированное LL37 воспаление кожи, подобное розацее, модулируя сигнальный путь TLR2/MyD88/NF-κB*. Food & Function, 15(17), 8916–8934.
enbiosis-practitioner-mobile

هل صحة أمعائك مرتبطة بأعراض الوردية؟

الوردية هي حالة جلدية التهابية مزمنة تصيب primarily الوجه، مسببة احمرارًا مستمرًا، وتوردًا متكررًا، وجلدًا جافًا أو حساسًا، وأوعية دموية مرئية، ونتوءات صغيرة تشبه حب الشباب. يُعتقد أنها تؤثر على حوالي 5٪ من سكان العالم، مع نوبات يمكن أن تكون غير مريحة، وغير متوقعة، وصعبة الإدارة. على الرغم من أن المحفزات الشائعة مثل التعرض للشمس، والتوتر، والكحول، وبعض الأطعمة معروفة بتفاقم الأعراض، إلا أنها لا تفسر تمامًا سبب تطور الوردية في المقام الأول. يبحث الباحثون بشكل متزايد تحت سطح الجلد عن إجابات. تشير الأدلة الناشئة إلى وجود صلة محتملة بين الوردية وصحة أمعائنا، مما يشير إلى أن الاضطرابات في ميكروبيوم الأمعاء قد تلعب دورًا مركزيًا في دفع الحالة.
enbiosis-practitioner-mobile

دور ميكروبيوم الأمعاء في الوردية

لا تقتصر الميكروبات التي تعيش في أمعائنا على مساعدتنا في هضم الطعام فحسب، بل تؤثر أيضًا على طريقة عمل جهازنا المناعي، وأيضنا، وحتى صحة بشرتنا. عندما يكون ميكروبيوم الأمعاء متوازنًا، فإن هذا يساعد في السيطرة على الالتهاب. ولكن عندما يضطرب، يمكن أن يؤدي إلى سلسلة من الاستجابات المناعية والالتهابية التي تؤثر على جميع مناطق الجسم، بما في ذلك الجلد.  قد تلعب الاضطرابات في ميكروبيوم الأمعاء دورًا في تحفيز الوردية. Notably، وجدت الدراسات معدلات أعلى من اضطرابات الأمعاء مثل فرط نمو البكتيريا في الأمعاء الدقيقة (SIBO)، ومتلازمة القولون العصبي، وحتى عدوى Helicobacter pylori لدى الأشخاص المصابين بالوردية.,, تشير هذه الارتباطات إلى أن الأمعاء غير المتوازنة قد تمهد الطريق لالتهاب الجلد، إما عن طريق زيادة الالتهاب الجهازي أو عن طريق تغيير كيفية استجابة الجهاز المناعي للمحفزات البيئية. أظهرت الدراسات أيضًا أن مرضى الوردية غالبًا ما يُظهرون تغييرات كبيرة في تنوع وتركيب ميكروبات الأمعاء. على سبيل المثال، أظهرت إحدى الدراسات أن الأشخاص المصابين بالوردية لديهم ثراء وتنوع ميكروبي أقل وأنماط تنوع بيتا مميزة. علاوة على ذلك، انخفضت البكتيريا المفيدة مثل Faecalibacterium prausnitzii, Lachnospiraceae ND3007 group, and Ruminococcaceae انخفضت بشكل كبير، بينما زادت Oscillobacter, Flavonifractor plautii, and Ruminococcaceae UBA 1819 بشكل كبير. meanwhile، في دراسة case-control منفصلة، أظهر مرضى الوردية أيضًا انخفاضًا في وفرة Lactobacillus, Megasphaerae, Acidaminococcus, Haemophilus, Roseburia, Clostridium, and Citrobacter، إلى جانب زيادة في Rhabdochlamydia, CF231, Bifidobacterium, Sarcina, and Ruminococcus. ارتبطت هذه التغيرات الميكروبية بتغييرات في الجينات الأيضية المشاركة في استقلاب الكبريت القولوني ونقل الكوبالامين، مما يوفر آليات محتملة يمكن من خلالها أن تؤثر ميكروبات الأمعاء على التهاب الجلد في الوردية. تشير الأدلة الناشئة أيضًا إلى دور سببي للبكتيريا المعوية في تطور الوردية. Specifically، وجدت دراسة Mendelian randomization أن مجموعتين بكتيريتين، Actinobacteria and Butyrivibrio، بدتا واقيتين ضد الوردية، بينما ارتبطت أربعة عشر نوعًا آخر من بكتيريا الأمعاء بأنواع مختلفة من الوردية.  تسلط هذه النتائج الضوء على كيف أن التحولات في تركيب ووظيفة ميكروبات الأمعاء قد لا تساهم فقط في تطور الوردية ولكن أيضًا تحفز النوبات، مما يربط اختلال التوازن الميكروبي الأساسي بكل من ظهور المرض والالتهاب العرضي. This يمهّد الطريق لاستكشاف كيف exactly يمكن لاختلال توازن الأمعاء أن يقود نوبات الوردية ويتفاعل مع المحفزات المعروفة.

اختلال التوازن البكتيري في الأمعاء: كيف قد يدفع imbalance إلى النوبات

يمكن للتحولات في تركيب ميكروبات الأمعاء أن تؤثر actively على وقت وكيفية flare-ups الوردية، عن طريق تغيير إنتاج المستقلبات (مثل إنتاج الأحماض الدهنية قصيرة السلسلة)، والتي تنتشر systemically ويمكن أن تؤثر على الاستجابات المناعية، ورد فعل الأوعية الدموية، ووظيفة حاجز الجلد. قد تساعد هذه التغييرات في تفسير why يمكن للمحفزات مثل النظام الغذائي، والتوتر، والكحول، أو المضادات الحيوية أن worsen الأعراض فجأة، محولة حالة كانت مسيطرًا عليها سابقًا إلى نوبة flare-up كاملة. من المهم ملاحظة أن أنماط dysbiosis يمكن أن تختلف بين الأفراد، مما يعني أن التغيرات البكتيرية specific التي تدفع flare-ups قد تختلف من شخص لآخر. Understanding هذه الاختلافات الفردية هو مفتاح استكشاف استراتيجيات targeted لإدارة الوردية ومنع النوبات future.
c2a-report-mobile

استراتيجيات العلاج Personalized للوردية

نظرًا لأنه سيكون هناك دائمًا variability كبير في تكوين ميكروبيوم الأمعاء ومحفزات المرض specific بين المرضى، فإن النهج one-size-fits-all لعلاج الوردية غالبًا ما يكون insufficient. مع نهج العلاج personalized، الهدف هو figure out ما هي الاختلالات التي تدفع الأعراض في كل مريض، حتى يمكن tailored التدخلات مثل changes النظام الغذائي، وتعديلات نمط الحياة مثل reducing التوتر أو تناول الكحول، أو البروبيوتيك، للحصول على best النتائج. الأدلة تتزايد على أن modulating ميكروبيوم الأمعاء يمكن أن يُحدث فرقًا حقيقيًا. على سبيل المثال، في clinical trial، المرضى المصابين بالوردية papular-pustular الذين تناولوا E. coli Nissle إلى جانب نظام غذائي vegetarian والعلاج الموضعي standard، شهدوا improvement كبير في أعراضهم، compared إلى أولئك الذين تلقوا النظام الغذائي والعلاجات الموضعية alone. شملت التحسينات better البشرة، وبراز normalized، وتحول نحو بكتيريا أمعاء protective. دعمًا لهذا النهج، اختبرت دراسة حديثة على الفئران سلالتين من البروبيوتيك، Ligilactobacillus salivarius 23-006 and Lacticaseibacillus paracasei 23-008, لتأثيرهما على التهاب الجلد الشبيه بالوردية. قلل combination هذه السلالات من lesions الجلدية والالتهابات، وحسّن balance ميكروبيوتا الأمعاء، وقوّى intestinal barrier.  تسلط هذه النتائج الضوء على كيف أن targeting ميكروبيوم الأمعاء يمكن أن يكون استراتيجية practical لإدارة الوردية.

كيف تدعم Enbiosis توازن الميكروبيوم

في Enbiosis، نستخدم تقنيات متقدمة للذكاء الاصطناعي وتسلسل الجينوم الكامل لتمكين المرضى من adopt نهج personalized لصحة أمعائهم وصحة بشرتهم. من خلال assessing الملفات الشخصية الفردية للميكروبيوم، يمكننا identify الاختلالات التي قد تكون driving حالات الجلد، مثل الوردية. بناءً على البيانات الشاملة التي نجمعها، نقدم نقاط غذائية actionable and personalized لتسليط الضوء على الأطعمة التي best تدعم الميكروبات المفيدة وتصحح الوظائف الميكروبية المفقودة. نقدم أيضًا توصيات precision-matched للبروبيوتيك والبريبيوتيك، المصممة لاستهداف اختلالات محددة، وزيادة التنوع الميكروبي، والمساعدة في alleviating الأعراض.  من خلال الجمع بين these الرؤى والتدخلات، تجعل Enbiosis رعاية الميكروبيوم المعوي personalized عملية وفعالة ومصممة خصيصًا لاحتياجات كل فرد. اتصل بنا اليوم لمعرفة المزيد. 

 

المراجع:

• الجمعية الوطنية للوردية. (2024، 23 مايو). دراسة جديدة تُقَدِّرُ الانتشار العالمي للوردية. Rosacea.org. تم الاسترجاع في 2 سبتمبر 2025، من https://www.rosacea.org/blog/2024/may/new-study-estimates-rosaceas-worldwide-prevalence • Frydrych, Z. L., Chwarścianek, N., Błaszak, K., & Czajkowski, R. (2023). الدور المحتمل للبكتيريا الحلزونية البوابية وعوامل اختلال التوازن المعوي الأخرى في تطور الوردية. Forum Dermatologicum, 9(4), 138–142. • Drago, F., et al. (2016). دور فرط النمو البكتيري في الأمعاء الدقيقة في الوردية: متابعة لمدة 3 سنوات. Journal of the American Academy of Dermatology, 75(3), e113–e115. • Wang, F. Y., & Chi, C. C. (2021). الوردية، الجراثيم، والأمعاء: مراجعة للأمراض المصاحبة المعدية المعوية ومحور الأمعاء-الجلد في الوردية. Advances in Therapy, 38(3), 1415–1424. • Guertler, A., Hering, P., Pacífico, C., Gasche, N., Sladek, B., Irimi, M., French, L. E., M., B., & Reinholz, M. (2024). خصائص ميكروبيوتا الأمعاء لدى مرضى الوردية – دراسة استطلاعية مقطعية مضبوطة. Life, 14(5), 585. • Li, J., Yang, F., Liu, Y., & Jiang, X. (2024). العلاقة السببية بين ميكروبيوتا الأمعاء والوردية: دراسة مندلية عشوائية لعينتين. Frontiers in Medicine, 11, Article 1322685. • Qi, X., Xiao, Y., Zhang, X., Zhu, Z., Zhang, H., Wei, J., Zhao, Z., Li, J., & Chen, T. (2024). البروبيوتيك تثبط التهاب الجلد الشبيه بالوردية الناتج عن LL37 من خلال تعديل مسار إشارات TLR2/MyD88/NF-κB. Food & Function, 15(17), 8916–8934.

enbiosis-practitioner-mobile

Czy zdrowie jelit jest powiązane z objawami trądziku różowatego?

Trądzik różowaty to przewlekły, zapalny stan skóry, który primarily wpływa na twarz, powodując uporczywe zaczerwienienie, częste rumieńce, suchą lub wrażliwą skórę, widoczne naczynia krwionośne oraz małe, przypominające trądzik grudki. Szacuje się, że dotyka on około 5% światowej populacji, a jego nagłe zaostrzenia mogą być niekomfortowe, nieprzewidywalne i trudne do opanowania. Chociaż wiadomo, że common triggers, takie jak ekspozycja na słońce, stres, alkohol i niektóre pokarmy, nasilają objawy, to nie wyjaśniają one w pełni, dlaczego trądzik różowaty w ogóle się rozwija. Badacze coraz częściej poszukują odpowiedzi pod powierzchnią skóry. Pojawiające się dowody wskazują na possible link między trądzikiem różowatym a zdrowiem naszych jelit, sugerując, że zaburzenia w mikrobiomie jelitowym mogą odgrywać centralną rolę w powstawaniu tego schorzenia.
enbiosis-practitioner-mobile

Rola mikrobiomu jelitowego w trądziku różowatym

Mikroby żyjące w naszych jelitach nie tylko pomagają nam trawić pokarm, ale także wpływają na sposób funkcjonowania naszego układu odpornościowego, metabolizm, a nawet zdrowie skóry. Gdy mikrobiom jelitowy jest zrównoważony, pomaga to kontrolować stan zapalny. Ale gdy zostaje zaburzony, może to wywołać kaskadę immunologicznych i zapalnych odpowiedzi, które wpływają na wszystkie obszary ciała, w tym na skórę. Zaburzenia w mikrobiomie jelitowym mogą odgrywać rolę w wyzwalaniu trądziku różowatego. W szczególności badania wykazały wyższą częstość występowania zaburzeń jelitowych, takich jak przerost bakteryjny jelita cienkiego (SIBO), zespół jelita drażliwego, a nawet zakażenia Helicobacter pylori u osób z trądzikiem różowatym.,, Te powiązania sugerują, że niezrównoważone jelita mogą stworzyć podatny grunt dla zapalenia skóry, either przez zwiększenie systemowego stanu zapalnego lub przez zmianę sposobu, w jaki układ odpornościowy reaguje na czynniki środowiskowe. Badania wykazały również, że pacjenci z trądzikiem różowatym często wykazują significant alterations w różnorodności i składzie mikrobiomu jelitowego. Na przykład, jedno badanie wykazało, że osoby z trądzikiem różowatym miały niższą bogatość i różnorodność mikrobiologiczną oraz distinct beta diversity patterns. Co więcej, pożyteczne bakterie, takie jak Faecalibacterium prausnitzii, Lachnospiraceae ND3007 group, i Ruminococcaceae były significantly reduced, podczas gdy Oscillobacter, Flavonifractor plautii, i Ruminococcaceae UBA 1819 były significantly increased. Tymczasem, w oddzielnym badaniu case-control, pacjenci z trądzikiem różowatym wykazali również reduced abundance Lactobacillus, Megasphaerae, Acidaminococcus, Haemophilus, Roseburia, Clostridium, i Citrobacter, alongside enrichment of Rhabdochlamydia, CF231, Bifidobacterium, Sarcina, i Ruminococcus. Te zmiany mikrobiologiczne były powiązane ze zmianami w genach metabolicznych involved in colonic sulfur metabolism and cobalamin transport, dostarczając possible mechanisms, przez które mikroby jelitowe mogą wpływać na zapalenie skóry w trądziku różowatym. Pojawiające się dowody wskazują również na causal role bakterii jelitowych w rozwoju trądziku różowatego. Konkretnie, badanie randomizacji mendlowskiej wykazało, że dwie grupy bakteryjne, Actinobacteria i Butyrivibrio, wydawały się chronić przed trądzikiem różowatym, podczas gdy czternaście innych bakterii jelitowych było powiązanych z different rosacea types.  Te odkrycia highlight how shifts in gut microbial composition and function may not only contribute to the development of rosacea but also trigger flare-ups, linking underlying dysbiosis to both disease onset and episodic inflammation. This toruje drogę do zbadania, w jaki exactly sposób nierównowaga jelitowa może napędzać epizody trądziku różowatego i współdziałać ze znanymi triggerami.

Dysbioza jelit: Jak nierównowaga może napędzać zaostrzenia

Zmiany w składzie mikrobiomu jelitowego mogą aktywnie wpływać na to, kiedy i jak dochodzi do zaostrzenia trądziku różowatego, poprzez altering metabolite production (takich jak production of short-chain fatty acids), które krążą systemowo i mogą wpływać na odpowiedzi immunologiczne, reaktywność naczyń i funkcję bariery skórnej. Te zmiany mogą help explain, dlaczego triggers, takie jak dieta, stres, alkohol lub antybiotyki, mogą nagle pogorszyć objawy, zamieniając wcześniej kontrolowany stan w pełnowymiarowe zaostrzenie. Należy zauważyć, że wzorce dysbiozy mogą się różnić między osobami, co oznacza, że specific bacterial changes napędzające zaostrzenia mogą się różnić u poszczególnych osób. Zrozumienie tych individual differences jest kluczowe dla exploring targeted strategies do zarządzania trądzikiem różowatym i zapobiegania future flare-ups.
c2a-report-mobile

Spersonalizowane strategie leczenia trądziku różowatego

Ponieważ zawsze będzie istniała considerable variability w składzie mikrobiomu jelitowego i specific disease triggers między pacjentami, one-size-fits-all approach do leczenia trądziku różowatego jest often insufficient. W przypadku personalized treatment approaches, celem jest ustalenie, jakie nierównowagi napędzają objawy u każdego pacjenta, tak aby interwencje, takie jak zmiany diety, modyfikacje stylu życia (jak redukcja stresu lub spożycia alkoholu) lub probiotyki, could be tailored for the best results. Rośnie evidence, że modulowanie mikrobiomu jelitowego can make a real difference. Na przykład, w badaniu klinicznym, pacjenci z trądzikiem różowatym grudkowo-krostkowym, którzy przyjmowali E. coli Nissle wraz z dietą wegetariańską i standardową terapią miejscową, zaobserwowali significant improvement w swoich objawach, w porównaniu z tymi, którzy otrzymali tylko dietę i leczenie miejscowe. Poprawa included lepszy stan skóry, unormowane stolce i shift towards protective gut bacteria. Wspierając to podejście, recent mouse study przetestowało dwa szczepy probiotyczne, Ligilactobacillus salivarius 23-006 i Lacticaseibacillus paracasei 23-008, pod kątem ich effects on rosacea-like skin inflammation. Połączenie tych szczepów reduced skin lesions and inflammation, improved gut microbiota balance, and strengthened the intestinal barrier.  Te odkrycia highlight how targeting the gut microbiome could be a practical strategy to manage rosacea.

Jak Enbiosis wspiera równowagę mikrobiomu

W Enbiosis wykorzystujemy zaawansowane techniki AI i sekwencjonowania całogenomowego, aby umożliwić pacjentom personalized approach do zdrowia jelit i dobrego samopoczucia skóry. Oceniając individual microbiome profiles, możemy zidentyfikować nierównowagi, które mogą napędzać schorzenia skóry, takie jak trądzik różowaty. W oparciu o comprehensive data, które zbieramy, zapewniamy actionable and personalized food scores, aby podkreślić, które pokarmy najlepiej wspierają pożyteczne mikroby i korygują brakujące funkcje mikrobiologiczne. Oferujemy również precision-matched probiotic and prebiotic recommendations, zaprojektowane, aby targetować specific imbalances, zwiększać różnorodność mikrobiologiczną i help alleviate symptoms.  Łącząc te insights and interventions, Enbiosis sprawia, że spersonalizowana opieka nad mikrobiomem jelitowym jest practical, effective, and tailored to each individual’s needs. Skontaktuj się z nami już dziś, aby dowiedzieć się więcej. 

 

Referencje:

• National Rosacea Society. (2024, 23 maja). New study estimates rosacea’s worldwide prevalence. Rosacea.org. Pobrano 2 września 2025 z https://www.rosacea.org/blog/2024/may/new-study-estimates-rosaceas-worldwide-prevalence
• Frydrych, Z. L., Chwarścianek, N., Błaszak, K., & Czajkowski, R. (2023). The potential role of Helicobacter pylori and other gut dysbiosis factors in the development of rosacea. Forum Dermatologicum, 9(4), 138–142.
• Drago, F., i in. (2016). The role of small intestinal bacterial overgrowth in rosacea: A 3-year follow-up. Journal of the American Academy of Dermatology, 75(3), e113–e115.
• Wang, F. Y., & Chi, C. C. (2021). Rosacea, Germs, and Bowels: A Review on Gastrointestinal Comorbidities and Gut-Skin Axis of Rosacea. Advances in Therapy, 38(3), 1415–1424.
• Guertler, A., Hering, P., Pacífico, C., Gasche, N., Sladek, B., Irimi, M., French, L. E., M., B., & Reinholz, M. (2024). Characteristics of Gut Microbiota in Rosacea Patients—A Cross-Sectional, Controlled Pilot Study. Life, 14(5), 585.
• Li, J., Yang, F., Liu, Y., & Jiang, X. (2024). Causal relationship between gut microbiota and rosacea: A two-sample Mendelian randomization study. Frontiers in Medicine, 11, Artykuł 1322685.
• Qi, X., Xiao, Y., Zhang, X., Zhu, Z., Zhang, H., Wei, J., Zhao, Z., Li, J., & Chen, T. (2024). Probiotics suppress LL37 generated rosacea-like skin inflammation by modulating the TLR2/MyD88/NF-κB signaling pathway. Food & Function, 15(17), 8916–8934.

enbiosis-practitioner-mobile

Souvisí zdraví střev s vašimi příznaky růžovky?

Rosacea je chronické zánětlivé onemocnění kůže, které primárně postihuje obličej a způsobuje přetrvávající zarudnutí, časté návaly horka (flush), suchou nebo citlivou pokožku, viditelné krevní cévy a malé, akné podobné pupínky. Předpokládá se, že postihuje přibližně 5 % světové populace, její vzplanutí mohou být nepříjemná, nepředvídatelná a náročná na zvládání. Ačkoli jsou známé běžné spouštěče, jako je vystavení slunci, stres, alkohol a některé potraviny, které mohou symptomy zhoršovat, plně nevysvětlují, proč se rosacea vůbec rozvine. Výzkumníci stále častěji hledají odpovědi pod povrchem kůže. Objevující se důkazy poukazují na možnou souvislost mezi rosaceou a zdravím našeho střeva, což naznačuje, že poruchy střevního mikrobiomu mohou hrát klíčovou roli při vzniku tohoto onemocnění.
enbiosis-practitioner-mobile

Role střevního mikrobiomu u rosacey

Mikrobiomy žijící v našich střevech nám nejen pomáhají trávit potravu, ale také ovlivňují způsob fungování našeho imunitního systému, metabolismus a dokonce i zdraví naší kůže. Když je střevní mikrobiom v rovnováze, pomáhá udržovat zánět pod kontrolou. Když je však narušen, může spustit kaskádu imunitních a zánětlivých reakcí, které postihují všechny oblasti těla, včetně kůže. Narušení střevního mikrobiomu může hrát roli při spouštění rosacey. Konkrétně studie zjistily vyšší výskyt střevních poruch, jako je přemnožení bakterií v tenkém střevě (SIBO), syndrom dráždivého tračníku a dokonce i infekce Helicobacter pylori u lidí s rosaceou.,, Tyto asociace naznačují, že nevyvážené střevo může připravit půdu pro zánět kůže, a to buď zvýšením systémového zánětu, nebo změnou reakce imunitního systému na environmentální spouštěče. Studie také ukázaly, že pacienti s rosaceou často vykazují významné změny v diverzitě a složení střevního mikrobiomu. Například jedna studie ukázala, že lidé s rosaceou měli nižší mikrobiální bohatost a diverzitu a odlišné vzorce beta diverzity. Dále byly významně sníženy prospěšné bakterie, jako jsou Faecalibacterium prausnitzii, skupina Lachnospiraceae ND3007 a Ruminococcaceae, zatímco Oscillobacter, Flavonifractor plautii a Ruminococcaceae UBA 1819 byly významně zvýšeny. Mezitím v samostatné případové kontrolní studii pacienti s rosaceou také vykazovali snížené množství Lactobacillus, Megasphaerae, Acidaminococcus, Haemophilus, Roseburia, Clostridium a Citrobacter, spolu s enrichací (zvýšením výskytu) Rhabdochlamydia, CF231, Bifidobacterium, Sarcina a Ruminococcus. Tyto mikrobiální změny byly spojeny s alteracemi v metabolických genech zapojených do metabolismu síry v tlustém střevě a transportu kobalaminu, což poskytuje možné mechanismy, jakými mohou střevní mikrobi ovlivňovat zánět kůže u rosacey. Objevující se důkazy také poukazují na kauzální roli střevních bakterií ve vývoji rosacey. Konkrétně, studie pomocí Mendelovské randomizace zjistila, že dvě bakteriální skupiny, Actinobacteria a Butyrivibrio, se zdály být protektivní (ochranné) proti rosacee, zatímco čtrnáct dalších střevních bakterií bylo spojeno s různými typy rosacey. Tato zjištění zdůrazňují, jak posuny ve složení a funkci střevního mikrobiomu mohou nejen přispívat k rozvoji rosacey, ale také spouštět její vzplanutí, spojujíce tak podkladovou dysbiózu jak s nástupem onemocnění, tak s epizodickým zánětem. To otevírá cestu k prozkoumání, jak přesně může nerovnováha ve střevě pohánět epizody rosacey a interagovat se známými spouštěči.

Střevní dysbióza: Jak může nerovnováha spouštět vzplanutí

Posuny ve složení střevního mikrobiomu mohou aktivně ovlivňovat, kdy a jak rosacea vzplane, a to změnou produkce metabolitů (jako je produkce mastných kyselin s krátkým řetězcem), které cirkulují systémově a mohou ovlivňovat imunitní reakce, cévní reaktivitu a funkci kožní bariéry. Tyto změny mohou pomoci vysvětlit, proč spouštěče, jako je strava, stres, alkohol nebo antibiotika, mohou náhle zhoršit příznaky a proměnit dříve kontrolované onemocnění v plně rozvinuté vzplanutí. Je důležité poznamenat, že vzorce dysbiózy se mohou u jednotlivých osob lišit, což znamená, že konkrétní bakteriální změny způsobující vzplanutí se mohou u každého člověka lišit. Pochopení těchto individuálních rozdílů je klíčové pro zkoumání cílených strategií pro zvládání rosacey a prevenci budoucích vzplanutí.
c2a-report-mobile

Personalizované léčebné strategie pro rosaceu

Protože mezi pacienty bude vždy existovat značná variabilita ve složení střevního mikrobiomu a specifických spouštěčích onemocnění, univerzální přístup k léčbě rosacey často nestačí. Cílem personalizovaných léčebných přístupů je zjistit, jaké nerovnováhy způsobují příznaky u každého pacienta, aby bylo možné zásahy, jako jsou změny stravy, úpravy životního stylu (jako snížení stresu nebo příjmu alkoholu) nebo probiotika, přizpůsobit pro dosažení nejlepších výsledků. Důkazy, že modulace střevního mikrobiomu může mít skutečný dopad, rostou. Například v klinické studii pacienti s papulopustulózní rosaceou, kteří užívali E. coli Nissle spolu s vegetariánskou stravou a standardní lokální terapií, zaznamenali významné zlepšení svých příznaků ve srovnání s těmi, kteří dostávali pouze dietu a lokální léčbu. Mezi zlepšení patřil lepší stav kůže, normalizovaná stolice a posun směrem k protektivním střevním bakteriím. Tento přístup podporuje i nedávná studie na myších, která testovala dva kmeny probiotik, Ligilactobacillus salivarius 23-006 a Lacticaseibacillus paracasei 23-008, a jejich účinky na zánět kůže podobný rosacee. Kombinace těchto kmenů snížila kožní léze a zánět, zlepšila rovnováhu střevního mikrobiomu a posílila střevní bariéru. Tato zjištění zdůrazňují, jak by se cílení na střevní mikrobiom mohlo stát praktickou strategií pro zvládání rosacey.

Jak Enbiosis podporuje rovnováhu mikrobiomu

V Enbiosis používáme pokročilé techniky umělé inteligence a sekvenování celého genomu, abychom umožnili pacientům přistupovat ke svému střevnímu zdraví a wellness kůže personalizovaným způsobem. Vyhodnocením individuálních profilů mikrobiomu můžeme identifikovat nerovnováhy, které mohou pohánět kožní onemocnění, jako je rosacea. Na základě komplexních dat, která shromažďujeme, poskytujeme proveditelná a personalizovaná hodnocení potravin, která upozorňují na to, které potraviny nejlépe podporují prospěšné mikroby a korigují chybějící mikrobiální funkce. Nabízíme také přesně cílená doporučení probiotik a prebiotik, navržená tak, aby cílila na specifické nerovnováhy, zvýšila mikrobiální diverzitu a pomohla zmírnit příznaky. Kombinací těchto poznatků a intervencí činí Enbiosis personalizovanou péči o střevní mikrobiom praktickou, efektivní a šitou na míru potřebám každého jednotlivce. Kontaktujte nás ještě dnes a zjistěte více.

Reference:

• National Rosacea Society. (2024, 23. května). Nová studie odhaduje celosvětovou prevalenci rosacey. Rosacea.org. Získáno 2. září 2025 z https://www.rosacea.org/blog/2024/may/new-study-estimates-rosaceas-worldwide-prevalence
• Frydrych, Z. L., Chwarścianek, N., Błaszak, K., & Czajkowski, R. (2023). Potenciální role Helicobacter pylori a dalších faktorů střevní dysbiózy ve vývoji rosacey. Forum Dermatologicum, 9(4), 138–142.
• Drago, F., et al. (2016). Role přemnožení bakterií v tenkém střevě u rosacey: 3leté follow-up. Journal of the American Academy of Dermatology, 75(3), e113–e115.
• Wang, F. Y., & Chi, C. C. (2021). Rosacea, mikrobi a střeva: Přehled gastrointestinálních komorbidit a osy střevo-kůže u rosacey. Advances in Therapy, 38(3), 1415–1424.
• Guertler, A., Hering, P., Pacífico, C., Gasche, N., Sladek, B., Irimi, M., French, L. E., M., B., & Reinholz, M. (2024). Charakteristiky střevního mikrobiomu u pacientů s rosaceou – průřezová, kontrolovaná pilotní studie. Life, 14(5), 585.
• Li, J., Yang, F., Liu, Y., & Jiang, X. (2024). Kauzální vztah mezi střevním mikrobiomem a rosaceou: Studie mendelovské randomizace se dvěma vzorky. Frontiers in Medicine, 11, Článek 1322685.
• Qi, X., Xiao, Y., Zhang, X., Zhu, Z., Zhang, H., Wei, J., Zhao, Z., Li, J., & Chen, T. (2024). Probiotika potlačují zánět kůže podobný rosacee generovaný LL37 modulací signalizační dráhy TLR2/MyD88/NF-κB. Food & Function, 15(17), 8916–8934.

enbiosis-practitioner-mobile

¿Está relacionada la salud intestinal con los síntomas de la rosácea?

Rosacea is a chronic inflammatory skin condition that primarily affects the face, causing persistent redness, frequent flushing, dry or sensitive skin, visible blood vessels, and small, acne-like bumps. It is thought to affect around 5% of the global population, with flare-ups that can be uncomfortable, unpredictable, and challenging to manage. Although common triggers such as exposure to the sun, stress, alcohol, and certain foods are known to worsen symptoms, they don’t fully explain why rosacea develops in the first place. Increasingly, researchers are looking beneath the surface of the skin for answers. Emerging evidence points to a possible link between rosacea and our gut health, suggesting that disturbances in the gut microbiome may play a central role in driving the condition.
enbiosis-practitioner-mobile

El papel del microbioma intestinal en la rosácea

Los microbios que habitan en nuestro intestino no solo nos ayudan a digerir los alimentos, sino que también influyen en el funcionamiento de nuestro sistema inmunológico, nuestro metabolismo e incluso en la salud de nuestra piel. Cuando el microbioma intestinal está equilibrado, esto ayuda a mantener controlada la inflamación. Pero cuando se altera, puede desencadenar una cascada de respuestas inmunitarias e inflamatorias que afectan a todas las áreas del cuerpo, incluida la piel. Las alteraciones en el microbioma intestinal pueden desempeñar un papel en el desencadenamiento de la rosácea. En particular, los estudios han encontrado mayores tasas de trastornos intestinales como el sobrecrecimiento bacteriano del intestino delgado (SIBO), el síndrome del intestino irritable e incluso infecciones por Helicobacter pylori en personas con rosácea.,, Estas asociaciones sugieren que un intestino desequilibrado puede preparar el terreno para la inflamación de la piel, ya sea aumentando la inflamación sistémica o alterando la forma en que el sistema inmunológico responde a los desencadenantes ambientales. Los estudios también han demostrado que los pacientes con rosácea a menudo presentan alteraciones significativas en la diversidad y composición de la microbiota intestinal. Por ejemplo, un estudio mostró que las personas con rosácea tenían una riqueza y diversidad microbiana más baja y patrones de diversidad beta distintos. Además, bacterias beneficiosas como Faecalibacterium prausnitzii, Lachnospiraceae ND3007 group, y Ruminococcaceae se redujeron significativamente, mientras que Oscillobacter, Flavonifractor plautii, y Ruminococcaceae UBA 1819 aumentaron significativamente. Mientras tanto, en un estudio de casos y controles separado, los pacientes con rosácea también mostraron una abundancia reducida de Lactobacillus, Megasphaerae, Acidaminococcus, Haemophilus, Roseburia, Clostridium, y Citrobacter, junto con un enriquecimiento de Rhabdochlamydia, CF231, Bifidobacterium, Sarcina, y Ruminococcus. Estos cambios microbianos se relacionaron con alteraciones en genes metabólicos involucrados en el metabolismo del azufre colónico y el transporte de cobalamina, proporcionando posibles mecanismos a través de los cuales los microbios intestinales podrían influir en la inflamación de la piel en la rosácea. La evidencia emergente también apunta a un papel causal de las bacterias intestinales en el desarrollo de la rosácea. Específicamente, un estudio de randomización mendeliana encontró que dos grupos bacterianos, Actinobacteria y Butyrivibrio, parecían proteger contra la rosácea, mientras que otras catorce bacterias intestinales se relacionaron con diferentes tipos de rosácea. Estos hallazgos resaltan cómo los cambios en la composición y función de la microbiota intestinal pueden no solo contribuir al desarrollo de la rosácea, sino también desencadenar brotes, vinculando la disbiosis subyacente tanto con el inicio de la enfermedad como con la inflamación episódica. Esto allana el camino para explorar exactamente cómo el desequilibrio intestinal puede impulsar episodios de rosácea e interactuar con desencadenantes conocidos.

Disbiosis intestinal: Cómo el desequilibrio puede impulsar los brotes

Los cambios en la composición de la microbiota intestinal pueden influir activamente en cuándo y cómo brota la rosácea, al alterar la producción de metabolitos (como la producción de ácidos grasos de cadena corta), que circulan sistémicamente y pueden afectar las respuestas inmunitarias, la reactividad vascular y la función de la barrera cutánea. Estos cambios pueden ayudar a explicar por qué desencadenantes como la dieta, el estrés, el alcohol o los antibióticos pueden empeorar repentinamente los síntomas, convirtiendo una condición previamente controlada en un brote completo. Es importante señalar que los patrones de disbiosis pueden variar entre individuos, lo que significa que los cambios bacterianos específicos que impulsan los brotes pueden diferir de una persona a otra. Comprender estas diferencias individuales es clave para explorar estrategias dirigidas para manejar la rosácea y prevenir brotes futuros.
c2a-report-mobile

Estrategias de tratamiento personalizado para la rosácea

Dado que siempre habrá una variabilidad considerable en la composición del microbioma intestinal y los desencadenantes específicos de la enfermedad entre pacientes, un enfoque único para el tratamiento de la rosácea a menudo es insuficiente. Con los enfoques de tratamiento personalizado, el objetivo es determinar qué desequilibrios están impulsando los síntomas en cada paciente, para que las intervenciones como cambios en la dieta, ajustes en el estilo de vida como reducir el estrés o la ingesta de alcohol, o los probióticos, puedan adaptarse para obtener los mejores resultados. La evidencia crece de que modular el microbioma intestinal puede marcar una verdadera diferencia. Por ejemplo, en un ensayo clínico, pacientes con rosácea papulopustulosa que tomaron E. coli Nissle junto con una dieta vegetariana y terapia tópica estándar experimentaron una mejora significativa en sus síntomas, en comparación con aquellos que recibieron solo dieta y tratamientos tópicos. Las mejoras incluyeron una piel mejorada, heces normalizadas y un cambio hacia bacterias intestinales protectoras. Apoyando este enfoque, un estudio reciente en ratones probó dos cepas probióticas, Ligilactobacillus salivarius 23-006 y Lacticaseibacillus paracasei 23-008, por sus efectos en la inflamación de la piel similar a la rosácea. La combinación de estas cepas redujo las lesiones cutáneas y la inflamación, mejoró el equilibrio de la microbiota intestinal y fortaleció la barrera intestinal. Estos hallazgos resaltan cómo dirigirse al microbioma intestinal podría ser una estrategia práctica para manejar la rosácea.

Cómo Enbiosis apoya el equilibrio del microbioma

En Enbiosis, utilizamos técnicas avanzadas de IA y secuenciación de genoma completo para empoderar a los pacientes para que adopten un enfoque personalizado hacia su salud intestinal y bienestar de la piel. Al evaluar los perfiles individuales del microbioma, podemos identificar desequilibrios que puedan estar impulsando condiciones de la piel, como la rosácea. Basándonos en los datos exhaustivos que recopilamos, proporcionamos puntuaciones de alimentos accionables y personalizadas para resaltar qué alimentos apoyan mejor a los microbios beneficiosos y corrigen las funciones microbianas faltantes. También ofrecemos recomendaciones de probióticos y prebióticos de precisión adaptadas, diseñadas para abordar desequilibrios específicos, aumentar la diversidad microbiana y ayudar a aliviar los síntomas. Al combinar estas ideas e intervenciones, Enbiosis hace que el cuidado personalizado del microbioma intestinal sea práctico, efectivo y adaptado a las necesidades de cada individuo. Contáctenos hoy para obtener más información.

Referencias:

• National Rosacea Society. (23 de mayo de 2024). Nuevo estudio estima la prevalencia mundial de la rosácea. Rosacea.org. Consultado el 2 de septiembre de 2025, desde https://www.rosacea.org/blog/2024/may/new-study-estimates-rosaceas-worldwide-prevalence
• Frydrych, Z. L., Chwarścianek, N., Błaszak, K., & Czajkowski, R. (2023). El papel potencial de Helicobacter pylori y otros factores de disbiosis intestinal en el desarrollo de la rosácea. Forum Dermatologicum, 9(4), 138–142.
• Drago, F., et al. (2016). El papel del sobrecrecimiento bacteriano del intestino delgado en la rosácea: Un seguimiento de 3 años. Journal of the American Academy of Dermatology, 75(3), e113–e115.
• Wang, F. Y., & Chi, C. C. (2021). Rosácea, gérmenes e intestinos: Una revisión sobre las comorbilidades gastrointestinales y el eje intestino-piel de la rosácea. Advances in Therapy, 38(3), 1415–1424.
• Guertler, A., Hering, P., Pacífico, C., Gasche, N., Sladek, B., Irimi, M., French, L. E., M., B., & Reinholz, M. (2024). Características de la microbiota intestinal en pacientes con rosácea: Un estudio piloto controlado y transversal. Life, 14(5), 585.
• Li, J., Yang, F., Liu, Y., & Jiang, X. (2024). Relación causal entre la microbiota intestinal y la rosácea: Un estudio de randomización mendeliana de dos muestras. Frontiers in Medicine, 11, Artículo 1322685.
• Qi, X., Xiao, Y., Zhang, X., Zhu, Z., Zhang, H., Wei, J., Zhao, Z., Li, J., & Chen, T. (2024). Los probióticos suprimen la inflamación de la piel similar a la rosácea generada por LL37 mediante la modulación de la vía de señalización TLR2/MyD88/NF-κB. Food & Function, 15(17), 8916–8934.

enbiosis-practitioner-mobile

Rosacea Semptomlarınız Bağırsak Sağlığınızla Bağlantılı Mı?

Rosacea, yüzde kalıcı kızarıklık, sık sık yanma, kuru veya hassas cilt, görünür kan damarları ve küçük, sivilce benzeri kabarcıklara neden olan kronik bir enflamatuar cilt durumudur. Küresel nüfusun yaklaşık %5’ini etkilediği düşünülmekte olup, alevlenmeler rahatsız edici, öngörülemez ve yönetilmesi zor olabilir. Güneşe maruz kalma, stres, alkol ve belirli gıdalar gibi yaygın tetikleyicilerin semptomları kötüleştirdiği bilinse de, bunlar rosaceanın neden ortaya çıktığını tam olarak açıklamaz. Araştırmacılar giderek daha fazla, cevapları cildin yüzeyinin altında arıyor. Ortaya çıkan kanıtlar, rosacea ile bağırsak sağlığımız arasında olası bir bağlantıya işaret ederek, bağırsak mikrobiyomundaki düzensizliklerin bu durumun tetiklenmesinde merkezi bir rol oynayabileceğini düşündürmektedir.
enbiosis-practitioner-mobile

Bağırsak Mikrobiyomunun Rosaceadaki Rolü

Bağırsağımızda yaşayan mikroplar sadece yiyecekleri sindirmemize yardımcı olmakla kalmaz, aynı zamanda bağışıklık sistemimizin işleyişini, metabolizmamızı ve hatta cildimizin sağlığını etkiler. Bağırsak mikrobiyomu dengeli olduğunda, bu enflamasyonu kontrol altında tutmaya yardımcı olur. Ancak dengesi bozulduğunda, cilt de dahil olmak üzere vücudun tüm bölgelerini etkileyen bir dizi bağışıklık ve enflamatuar yanıtı tetikleyebilir. Bağırsak mikrobiyomundaki düzensizlikler rosaceayı tetikleyebilir. Özellikle, yapılan çalışmalarda rosaceası olan kişilerde ince bağırsak bakteri aşırı çoğalması (SIBO), irritabl bağırsak sendromu ve hatta Helikobakter pilori enfeksiyonları gibi bağırsak bozukluklarının daha yüksek oranlarda görüldüğü tespit edilmiştir.,, Bu ilişkiler, dengesiz bir bağırsağın, sistemik enflamasyonu artırarak veya bağışıklık sisteminin çevresel tetikleyicilere verdiği yanıtı değiştirerek cilt enflamasyonu için zemin hazırlayabileceğini düşündürmektedir. Çalışmalar ayrıca rosacea hastalarında sıklıkla bağırsak mikrobiyal çeşitliliği ve kompozisyonunda önemli değişiklikler olduğunu göstermiştir. Örneğin, bir çalışma, rosaceası olan kişilerde daha düşük mikrobiyal zenginlik ve çeşitlilik ile farklı beta çeşitlilik modelleri olduğunu göstermiştir. Ayrıca, Faecalibacterium prausnitzii, Lachnospiraceae ND3007 grubu ve Ruminococcaceae gibi faydalı bakteriler önemli ölçüde azalırken, Oscillobacter, Flavonifractor plautii ve Ruminococcaceae UBA 1819 önemli ölçüde artmıştır. Ayrıca, ayrı bir vaka-kontrol çalışmasında, rosacea hastaları aynı zamanda Lactobacillus, Megasphaerae, Acidaminococcus, Haemophilus, Roseburia, Clostridium ve Citrobacter bolluğunda azalma ve Rhabdochlamydia, CF231, Bifidobacterium, Sarcina, ve Ruminococcus‘ta zenginleşme göstermiştir. Bu mikrobiyal değişiklikler, kolonik kükürt metabolizması ve kobalamin taşınımında yer alan metabolik genlerdeki değişikliklerle bağlantılı bulunmuş ve bağırsak mikroplarının rosaceadaki cilt enflamasyonunu nasıl etkileyebileceğine dair olası mekanizmalar sunmuştur. Ortaya çıkan kanıtlar ayrıca rosacea gelişiminde bağırsak bakterilerinin nedensel bir rolü olduğuna işaret etmektedir. Özellikle, bir Mendel randomizasyon çalışması, iki bakteri grubu olan Actinobacteria ve Butyrivibrio‘nun rosaceaya karşı koruyucu gibi göründüğünü, on dört diğer bağırsak bakterisinin ise farklı rosacea tipleriyle bağlantılı olduğunu bulmuştur.  Bu bulgular, bağırsak mikrobiyal kompozisyonu ve işlevindeki değişimlerin sadece rosacea gelişimine katkıda bulunmakla kalmayıp, aynı zamanda alevlenmeleri de tetikleyebileceğini, altta yatan disbiyozu hem hastalık başlangıcı hem de epizodik enflamasyonla ilişkilendirdiğini vurgulamaktadır. Bu, bağırsak dengesizliğinin rosacea ataklarını tam olarak nasıl tetiklediğini ve bilinen tetikleyicilerle nasıl etkileşime girdiğini araştırmanın önünü açmaktadır.

Bağırsak Disbiyozu: Dengesizlik Alevlenmeleri Nasıl Tetikleyebilir?

Bağırsak mikrobiyal kompozisyonundaki değişimler, sistemik olarak dolaşan ve bağışıklık yanıtlarını, vasküler reaktiviteyi ve cilt bariyer işlevini etkileyebilen kısa zincirli yağ asitleri üretimi gibi metabolit üretimini değiştirerek, rosacea ataklarının ne zaman ve nasıl gerçekleşeceğini aktif olarak etkileyebilir. Bu değişiklikler, diyet, stres, alkol veya antibiyotikler gibi tetikleyicilerin neden semptomları aniden kötüleştirebileceğini ve daha önce kontrol altındaki bir durumu tam bir alevlenmeye dönüştürebileceğini açıklamaya yardımcı olabilir. Disbiyoz modellerinin bireyler arasında değişebileceğini, yani alevlenmeleri tetikleyen spesifik bakteriyel değişikliklerin kişiden kişiye farklılık gösterebileceğini not etmek önemlidir. Bu bireysel farklılıkları anlamak, rosaceayı yönetmek ve gelecekteki alevlenmeleri önlemek için hedeflenmiş stratejiler araştırmanın anahtarıdır.
c2a-report-mobile

Rosacea İçin Kişiselleştirilmiş Tedavi Stratejileri

Bağırsak mikrobiyom kompozisyonu ve spesifik hastalık tetikleyicileri hastalar arasında her zaman önemli ölçüde değişkenlik göstereceğinden, rosacea tedavisinde tek tip bir yaklaşım genellikle yetersizdir. Kişiselleştirilmiş tedavi yaklaşımlarıyla amaç, her hastada semptomları tetikleyen dengesizliklerin ne olduğunu anlamak, böylece diyet değişiklikleri, stresi veya alkol alımını azaltmak gibi yaşam tarzı ayarlamaları veya probiyotikler gibi müdahalelerin en iyi sonuçlar için kişiselleştirilebilmesidir. Bağırsak mikrobiyomunu modüle etmenin gerçek bir fark yaratabileceğine dair kanıtlar artmaktadır. Örneğin, bir klinik çalışmada, papüler-püstüler rosaceası olan hastalar, vejetaryen bir diyet ve standart topikal tedaviyle birlikte E. coli Nissle aldıklarında, sadece diyet ve topikal tedavi alanlara kıyasla semptomlarında önemli iyileşme gözlemlenmiştir. İyileşmeler arasında daha iyi cilt, normalleşmiş dışkılama ve koruyucu bağırsak bakterilerine doğru bir kayış yer almıştır. Bu yaklaşımı destekler nitelikte, recent bir fare çalışması, iki probiyotik suşunun (Ligilactobacillus salivarius 23-006 ve Lacticaseibacillus paracasei 23-008) rosacea benzeri cilt enflamasyonu üzerindeki etkilerini test etmiştir. Bu suşların kombinasyonu, cilt lezyonlarını ve enflamasyonu azaltmış, bağırsak mikrobiyota dengesini iyileştirmiş ve intestinal bariyeri güçlendirmiştir.  Bu bulgular, bağırsak mikrobiyomunu hedeflemenin rosaceayı yönetmek için pratik bir strateji olabileceğini vurgulamaktadır.

Enbiosis Mikrobiyom Dengesini Nasıl Destekler?

Enbiosis olarak, ileri düzey yapay zeka ve tam genom dizileme teknikleri kullanarak hastaların bağırsak sağlıkları ve cilt wellness’larına kişiselleştirilmiş bir yaklaşım benimsemelerini sağlıyoruz. Bireysel mikrobiyom profillerini değerlendirerek, rosacea gibi cilt durumlarını tetikleyebilecek dengesizlikleri tespit edebiliyoruz. Topladığımız kapsamlı verilere dayanarak, faydalı mikropları en iyi şekilde destekleyen ve eksik mikrobiyal işlevleri düzelten gıdaları vurgulamak için harekete geçirilebilir ve kişiselleştirilmiş gıda skorları sağlıyoruz. Ayrıca, spesifik dengesizlikleri hedef almak, mikrobiyal çeşitliliği artırmak ve semptomları hafifletmeye yardımcı olmak için tasarlanmış, hassas eşleştirilmiş probiyotik ve prebiyotik önerileri sunuyoruz.  Bu içgörü ve müdahaleleri bir araya getirerek, Enbiosis kişiselleştirilmiş bağırsak mikrobiyom bakımını pratik, etkili ve her bireyin ihtiyaçlarına uygun hale getiriyor. Daha fazla bilgi edinmek için bugün bizimle iletişime geçin. 

 

Referanslar:

• National Rosacea Society. (2024, 23 Mayıs). Yeni çalışma rosaceanın dünya çapındaki prevalansını tahmin ediyor. Rosacea.org. 2 Eylül 2025 tarihinde https://www.rosacea.org/blog/2024/may/new-study-estimates-rosaceas-worldwide-prevalence adresinden alınmıştır.
• Frydrych, Z. L., Chwarścianek, N., Błaszak, K., & Czajkowski, R. (2023). Helicobacter pylori ve diğer bağırsak disbiyoz faktörlerinin rosacea gelişimindeki potansiyel rolü. Forum Dermatologicum, 9(4), 138–142.
• Drago, F., et al. (2016). Rosaceada ince bağırsak bakteri aşırı çoğalmasının rolü: 3 yıllık bir takip çalışması. Journal of the American Academy of Dermatology, 75(3), e113–e115.
• Wang, F. Y., & Chi, C. C. (2021). Rosacea, Mikroplar ve Bağırsaklar: Rosaceanın Gastrointestinal Komorbiditeleri ve Bağırsak-Cilt Aksı Üzerine Bir Derleme. Advances in Therapy, 38(3), 1415–1424.
• Guertler, A., Hering, P., Pacífico, C., Gasche, N., Sladek, B., Irimi, M., French, L. E., M., B., & Reinholz, M. (2024). Rosacea Hastalarında Bağırsak Mikrobiyotasının Özellikleri — Kesitsel, Kontrollü Bir Pilot Çalışma. Life, 14(5), 585.
• Li, J., Yang, F., Liu, Y., & Jiang, X. (2024). Bağırsak mikrobiyotası ve rosacea arasındaki nedensel ilişki: İki örnekli bir Mendel randomizasyon çalışması. Frontiers in Medicine, 11, Makale 1322685.
• Qi, X., Xiao, Y., Zhang, X., Zhu, Z., Zhang, H., Wei, J., Zhao, Z., Li, J., & Chen, T. (2024). Probiyotikler, TLR2/MyD88/NF-κB sinyal yolunu modüle ederek LL37’nin oluşturduğu rosacea benzeri cilt enflamasyonunu baskılar. Food & Function, 15(17), 8916–8934.

enbiosis-practitioner-mobile

A saúde intestinal está ligada aos sintomas da rosácea?

A rosácea é uma condição cutânea inflamatória crónica que afeta principalmente o rosto, causando vermelhidão persistente, rubor frequente, pele seca ou sensível, vasos sanguíneos visíveis e pequenas protuberâncias semelhantes a acne. Pensa-se que afete cerca de 5% da população global, com surtos que podem ser desconfortáveis, imprevisíveis e de difícil gestão. Embora se saiba que desencadeadores comuns, como a exposição ao sol, o stresse, o álcool e certos alimentos, agravam os sintomas, eles não explicam totalmente por que razão a rosácea se desenvolve em primeiro lugar. Cada vez mais, os investigadores procuram respostas abaixo da superfície da pele. Evidências emergentes apontam para uma possível ligação entre a rosácea e a nossa saúde intestinal, sugerindo que perturbações no microbioma intestinal podem desempenhar um papel central no desenvolvimento da condição.
enbiosis-practitioner-mobile

O Papel do Microbioma Intestinal na Rosácea

Os micróbios que vivem no nosso intestino não ajudam apenas a digerir os alimentos, mas também influenciam a forma como o nosso sistema imunológico funciona, o nosso metabolismo e até a saúde da nossa pele. Quando o microbioma intestinal está equilibrado, isso ajuda a manter a inflamação sob controlo. Mas quando fica desequilibrado, isso pode desencadear uma cascata de respostas imunes e inflamatórias que afetam todas as áreas do corpo, incluindo a pele. Perturbações no microbioma intestinal podem desempenhar um papel no desencadeamento da rosácea. Nomeadamente, estudos encontraram taxas mais elevadas de distúrbios intestinais, como sobrecrescimento bacteriano no intestino delgado (SIBO), síndrome do intestino irritável e até infeções por Helicobacter pylori em pessoas com rosácea.,, Estas associações sugerem que um intestino desequilibrado pode preparar o terreno para a inflamação da pele, seja aumentando a inflamação sistémica ou alterando a forma como o sistema imunológico responde a desencadeadores ambientais. Estudos também mostraram que pacientes com rosácea frequentemente exibem alterações significativas na diversidade e composição microbiana intestinal. Por exemplo, um estudo mostrou que pessoas com rosácea tinham menor riqueza e diversidade microbiana e padrões distintos de diversidade beta. Além disso, bactérias benéficas como Faecalibacterium prausnitzii, Lachnospiraceae ND3007 group, e Ruminococcaceae estavam significativamente reduzidas, enquanto Oscillobacter, Flavonifractor plautii, e Ruminococcaceae UBA 1819 estavam significativamente aumentadas. Entretanto, num estudo de caso-controlo separado, pacientes com rosácea também mostraram abundância reduzida de Lactobacillus, Megasphaerae, Acidaminococcus, Haemophilus, Roseburia, Clostridium, e Citrobacter, juntamente com enriquecimento de Rhabdochlamydia, CF231, Bifidobacterium, Sarcina, e Ruminococcus. Estas alterações microbianas foram ligadas a alterações em genes metabólicos envolvidos no metabolismo do enxofre colónico e no transporte de cobalamina, fornecendo possíveis mecanismos através dos quais os micróbios intestinais poderiam influenciar a inflamação da pele na rosácea. Evidências emergentes também apontam para um papel causal de bactérias intestinais no desenvolvimento da rosácea. Especificamente, um estudo de randomização mendeliana descobriu que dois grupos bacterianos, Actinobacteria e Butyrivibrio, pareciam proteger contra a rosácea, enquanto outras catorze bactérias intestinais foram ligadas a diferentes tipos de rosácea.  Estas descobertas destacam como mudanças na composição e função microbiana intestinal podem não só contribuir para o desenvolvimento da rosácea, mas também desencadear surtos, ligando a disbiose subjacente tanto ao início da doença quanto à inflamação episódica. Isto abre caminho para explorar exatamente como o desequilíbrio intestinal pode impulsionar episódios de rosácea e interagir com desencadeadores conhecidos.

Disbiose Intestinal: Como o Desequilíbrio Pode Impulsionar Surtos

Mudanças na composição microbiana intestinal podem influenciar ativamente quando e como a rosácea surte, ao alterar a produção de metabolitos (como a produção de ácidos gordos de cadeia curta), que circulam sistemicamente e podem afetar respostas imunes, reatividade vascular e função da barreira da pele. Estas alterações podem ajudar a explicar por que razão desencadeadores como dieta, stresse, álcool ou antibióticos podem piorar subitamente os sintomas, transformando uma condição previamente controlada num surto completo. É importante notar que os padrões de disbiose podem variar entre indivíduos, o que significa que as alterações bacterianas específicas que impulsionam os surtos podem diferir de pessoa para pessoa. Compreender estas diferenças individuais é fundamental para explorar estratégias direcionadas para gerir a rosácea e prevenir surtos futuros.
c2a-report-mobile

Estratégias de Tratamento Personalizado para Rosácea

Como haverá sempre uma variabilidade considerável na composição do microbioma intestinal e em desencadeadores específicos da doença entre pacientes, uma abordagem de tratamento única para a rosácea é frequentemente insuficiente. Com abordagens de tratamento personalizadas, o objetivo é descobrir que desequilíbrios estão a impulsionar os sintomas em cada paciente, para que intervenções como mudanças na dieta, ajustes no estilo de vida (como reduzir o stresse ou a ingestão de álcool) ou probióticos possam ser adaptados para os melhores resultados. A evidência está a crescer de que modular o microbioma intestinal pode fazer uma diferença real. Por exemplo, num ensaio clínico, pacientes com rosácea papulopustulosa que tomaram E. coli Nissle juntamente com uma dieta vegetariana e terapia tópica padrão viram uma melhoria significativa nos seus sintomas, em comparação com aqueles que receberam apenas dieta e tópicos. As melhorias incluíram pele melhor, fezes normalizadas e uma mudança em direção a bactérias intestinais protetoras. Apoiando esta abordagem, um estudo recente em ratos testou duas estirpes probióticas, Ligilactobacillus salivarius 23-006 e Lacticaseibacillus paracasei 23-008, quanto aos seus efeitos na inflamação cutânea semelhante à rosácea. A combinação destas estirpes reduziu lesões cutâneas e inflamação, melhorou o equilíbrio da microbiota intestinal e fortaleceu a barreira intestinal.  Estas descobertas destacam como direcionar o microbioma intestinal poderia ser uma estratégia prática para gerir a rosácea.

Como a Enbiosis Apoia o Equilíbrio do Microbioma

Na Enbiosis, usamos técnicas avançadas de IA e sequenciação do genoma completo para capacitar os pacientes a adotar uma abordagem personalizada para a sua saúde intestinal e bem-estar da pele. Ao avaliar perfis microbianos individuais, podemos identificar desequilíbrios que possam estar a impulsionar condições cutâneas, como a rosácea. Com base nos dados abrangentes que recolhemos, fornecemos pontuações alimentares acionáveis e personalizadas para destacar quais os alimentos que melhor suportam micróbios benéficos e corrigem funções microbianas em falta. Também oferecemos recomendações de probióticos e prebióticos de precisão combinados, concebidos para direcionar desequilíbrios específicos, aumentar a diversidade microbiana e ajudar a aliviar os sintomas. Ao combinar estas informações e intervenções, a Enbiosis torna os cuidados personalizados com o microbioma intestinal práticos, eficazes e adaptados às necessidades de cada indivíduo. Contacte-nos hoje para saber mais.

 

Referências:

• National Rosacea Society. (23 de maio de 2024). Novo estudo estima a prevalência mundial da rosácea. Rosacea.org. Consultado em 2 de setembro de 2025, em https://www.rosacea.org/blog/2024/may/new-study-estimates-rosaceas-worldwide-prevalence
• Frydrych, Z. L., Chwarścianek, N., Błaszak, K., & Czajkowski, R. (2023). O papel potencial do Helicobacter pylori e outros fatores de disbiose intestinal no desenvolvimento da rosácea. Forum Dermatologicum, 9(4), 138–142.
• Drago, F., et al. (2016). O papel do sobrecrescimento bacteriano no intestino delgado na rosácea: Um acompanhamento de 3 anos. Journal of the American Academy of Dermatology, 75(3), e113–e115.
• Wang, F. Y., & Chi, C. C. (2021). Rosácea, Germes e Intestinos: Uma Revisão sobre Comorbidades Gastrointestinais e o Eixo Intestino-Pele da Rosácea. Advances in Therapy, 38(3), 1415–1424.
• Guertler, A., Hering, P., Pacífico, C., Gasche, N., Sladek, B., Irimi, M., French, L. E., M., B., & Reinholz, M. (2024). Características da Microbiota Intestinal em Pacientes com Rosácea—Um Estudo Piloto Controlado e Transversal. Life, 14(5), 585.
• Li, J., Yang, F., Liu, Y., & Jiang, X. (2024). Relação causal entre a microbiota intestinal e a rosácea: Um estudo de randomização mendeliana de duas amostras. Frontiers in Medicine, 11, Artigo 1322685. • Qi, X., Xiao, Y., Zhang, X., Zhu, Z., Zhang, H., Wei, J., Zhao, Z., Li, J., & Chen, T. (2024). Probióticos suprimem a inflamação cutânea semelhante à rosácea gerada por LL37, modulando a via de sinalização TLR2/MyD88/NF-κB. Food & Function, 15(17), 8916–8934.

enbiosis-practitioner-mobile

Hängt Ihre Darmgesundheit mit Ihren Rosazea-Symptomen zusammen?

Rosacea ist eine chronisch entzündliche Hauterkrankung, die primär das Gesicht betrifft und anhaltende Rötungen, häufiges Erröten (Flushing), trockene oder empfindliche Haut, sichtbare Blutgefäße sowie kleine, akneähnliche Pickel verursacht. Schätzungen zufolge sind etwa 5 % der Weltbevölkerung betroffen, wobei Schübe unangenehm, unvorhersehbar und schwer zu kontrollieren sein können. Obwohl bekannte Auslöser wie Sonneneinstrahlung, Stress, Alkohol und bestimmte Lebensmittel die Symptome verschlimmern können, erklären sie nicht vollständig, warum Rosacea überhaupt entsteht. Immer mehr Forscher suchen nach Antworten unter der Hautoberfläche. Neue Erkenntnisse deuten auf einen möglichen Zusammenhang zwischen Rosacea und unserer Darmgesundheit hin, was vermuten lässt, dass Störungen im Darmmikrobiom eine zentrale Rolle bei der Entstehung der Erkrankung spielen könnten.
enbiosis-practitioner-mobile

Die Rolle des Darmmikrobioms bei Rosacea

Die Mikroben in unserem Darm helfen uns nicht nur bei der Verdauung von Nahrung, sie beeinflussen auch die Funktion unseres Immunsystems, unseren Stoffwechsel und sogar die Gesundheit unserer Haut. Ist das Darmmikrobiom im Gleichgewicht, hilft dies, Entzündungen unter Kontrolle zu halten. Wird es jedoch gestört, kann dies eine Kaskade von Immun- und Entzündungsreaktionen auslösen, die alle Bereiche des Körpers, einschließlich der Haut, betreffen. Störungen des Darmmikrobioms könnten eine Rolle beim Auslösen von Rosacea spielen. Bemerkenswerterweise wurde bei Menschen mit Rosacea eine höhere Rate an Darmerkrankungen wie Dünndarmfehlbesiedlung (SIBO), Reizdarmsyndrom und sogar Helicobacter-pylori-Infektionen festgestellt.,, Diese Zusammenhänge legen nahe, dass ein Ungleichgewicht im Darm die Grundlage für Hautentzündungen bilden könnte, entweder durch eine Steigerung systemischer Entzündungen oder durch eine veränderte Reaktion des Immunsystems auf Umweltauslöser. Studien haben auch gezeigt, dass Rosacea-Patienten oft signifikante Veränderungen in der Diversität und Zusammensetzung der Darmmikrobiota aufweisen. So zeigte eine Studie beispielsweise, dass Menschen mit Rosacea eine geringere mikrobielle Vielfalt und Diversität sowie distincte Beta-Diversitätsmuster hatten. Darüber hinaus waren nützliche Bakterien wie Faecalibacterium prausnitzii, die Lachnospiraceae ND3007-Gruppe und Ruminococcaceae signifikant reduziert, während Oscillobacter, Flavonifractor plautii und Ruminococcaceae UBA 1819 signifikant erhöht waren. In einer separaten Fall-Kontroll-Studie wiesen Rosacea-Patienten zudem eine reduzierte Menge an Lactobacillus, Megasphaerae, Acidaminococcus, Haemophilus, Roseburia, Clostridium und Citrobacter auf, bei gleichzeitiger Anreicherung von Rhabdochlamydia, CF231, Bifidobacterium, Sarcina und Ruminococcus. Diese mikrobiellen Veränderungen waren mit Alterungen in metabolischen Genen verbunden, die am kolischen Schwefelmetabolismus und Cobalamintransport beteiligt sind, was mögliche Mechanismen aufzeigt, durch die Darmmikroben Hautentzündungen bei Rosacea beeinflussen könnten. Neue Erkenntnisse deuten auch auf eine kausale Rolle von Darmbakterien bei der Entwicklung von Rosacea hin. Insbesondere eine Mendelian-Randomization-Studie ergab, dass zwei Bakteriengruppen, Actinobacteria und Butyrivibrio, protektiv gegen Rosacea zu wirken schienen, während vierzehn andere Darmbakterien mit verschiedenen Rosacea-Typen in Verbindung gebracht wurden.  Diese Ergebnisse unterstreichen, wie Verschiebungen in der Zusammensetzung und Funktion der Darmmikrobiota nicht nur zur Entwicklung von Rosacea beitragen, sondern auch Schübe auslösen können, was die zugrundeliegende Dysbiose mit both dem Krankheitsausbruch und der episodischen Entzündung verbindet. Dies ebnet den Weg zu erforschen, wie genau ein Darmungleichgewicht Rosacea-Episoden antreiben und mit bekannten Auslösern interagieren kann.

Darmdysbiose: Wie ein Ungleichgewicht Schübe antreiben kann

Verschiebungen in der Zusammensetzung der Darmmikrobiota können aktiv beeinflussen, wann und wie Rosacea aufflammt, indem sie die Produktion von Metaboliten (wie kurzkettige Fettsäuren) verändern, die systemisch zirkulieren und Immunantworten, Gefäßreaktivität und die Hautbarrierefunktion beeinflussen können. Diese Veränderungen könnten helfen zu erklären, warum Auslöser wie Ernährung, Stress, Alkohol oder Antibiotika die Symptome plötzlich verschlimmern und einen zuvor kontrollierten Zustand in einen vollständigen Schub verwandeln können. Es ist wichtig anzumerken, dass Dysbiose-Muster von Person zu Person variieren können, was bedeutet, dass die spezifischen bakteriellen Veränderungen, die Schübe antreiben, unterschiedlich sein können. Diese individuellen Unterschiede zu verstehen, ist der Schlüssel zur Erforschung gezielter Strategien für das Management von Rosacea und zur Prävention zukünftiger Schübe.
c2a-report-mobile

Personalisierte Behandlungsstrategien für Rosacea

Da die Zusammensetzung des Darmmikrobioms und die spezifischen Krankheitsauslöser zwischen Patienten erheblich variieren, ist ein Einheitsansatz für die Behandlung von Rosacea oft unzureichend. Bei personalisierten Behandlungsansätzen besteht das Ziel darin, herauszufinden, welche Ungleichgewichte die Symptome bei jedem Patienten antreiben, damit Interventionen wie Ernährungsumstellungen, Lebensstilanpassungen (z. B. Reduzierung von Stress oder Alkoholkonsum) oder Probiotika für die besten Ergebnisse maßgeschneidert werden können. Die Evidenz wächst, dass die Modulation des Darmmikrobioms einen echten Unterschied machen kann. In einer klinischen Studie beispielsweise verbesserten sich Patienten mit papulopustulärer Rosacea, die E. coli Nissle neben einer vegetarischen Ernährung und Standard-Topikaltherapie einnahmen, signifikant stärker als those, die nur Diät und Topika erhielten. Die Verbesserungen umfassten eine bessere Haut, normalisierten Stuhlgang und eine Verschiebung hin zu protektiven Darmbakterien. Dieser Ansatz wird durch eine recente Mausstudie gestützt, in der zwei Probiotika-Stämme, Ligilactobacillus salivarius 23-006 und Lacticaseibacillus paracasei 23-008, auf ihre Wirkung auf rosacea-ähnliche Hautentzündungen getestet wurden. Die Kombination dieser Stämme reduzierte Hautläsionen und Entzündungen, verbesserte die Darmmikrobiota-Balance und stärkte die Darmbarriere.  Diese Ergebnisse unterstreichen, wie die gezielte Beeinflussung des Darmmikrobioms eine praktische Strategie zur Behandlung von Rosacea sein könnte.

Wie Enbiosis das Mikrobiom-Gleichgewicht unterstützt

Bei Enbiosis setzen wir fortschrittliche KI- und Whole-Genome-Sequenzierungstechniken ein, um Patienten zu befähigen, einen personalisierten Ansatz für ihre Darmgesundheit und ihr Hautwohlbefinden zu verfolgen. Durch die Bewertung individueller Mikrobiom-Profile können wir Ungleichgewichte identifizieren, die Hauterkrankungen wie Rosacea antreiben könnten. Basierend auf den umfassenden Daten, die wir sammeln, bieten wir umsetzbare und personalisierte Lebensmittel-Bewertungen, um hervorzuheben, welche Lebensmittel nützliche Mikroben am besten unterstützen und fehlende mikrobielle Funktionen korrigieren. Wir bieten auch präzise abgestimmte Probiotika- und Präbiotika-Empfehlungen an, die darauf ausgelegt sind, spezifische Ungleichgewichte zu targetieren, die mikrobielle Vielfalt zu erhöhen und dazu beizutragen, Symptome zu lindern.  Durch die Kombination dieser Erkenntnisse und Interventionen macht Enbiosis personalisierte Darmmikrobiom-Pflege praktisch, effektiv und auf die Bedürfnisse jedes Einzelnen zugeschnitten. Kontaktieren Sie uns noch heute, um mehr zu erfahren. 

 

Referenzen:

• National Rosacea Society. (2024, 23. Mai). Neue Studie schätzt die weltweite Prävalenz von Rosacea. Rosacea.org. Abgerufen am 2. September 2025 von https://www.rosacea.org/blog/2024/may/new-study-estimates-rosaceas-worldwide-prevalence
• Frydrych, Z. L., Chwarścianek, N., Błaszak, K., & Czajkowski, R. (2023). Die potenzielle Rolle von Helicobacter pylori und anderen Faktoren der Darmdysbiose bei der Entwicklung von Rosacea. Forum Dermatologicum, 9(4), 138–142.
• Drago, F., et al. (2016). Die Rolle der Dünndarmfehlbesiedlung bei Rosacea: Eine 3-Jahres-Nachverfolgung. Journal of the American Academy of Dermatology, 75(3), e113–e115.
• Wang, F. Y., & Chi, C. C. (2021). Rosacea, Keime und Darm: Ein Überblick über gastrointestinale Komorbiditäten und die Darm-Haut-Achse bei Rosacea. Advances in Therapy, 38(3), 1415–1424.
• Guertler, A., Hering, P., Pacífico, C., Gasche, N., Sladek, B., Irimi, M., French, L. E., M., B., & Reinholz, M. (2024). Merkmale der Darmmikrobiota bei Rosacea-Patienten – Eine kontrollierte Pilotstudie im Querschnitt. Life, 14(5), 585.
• Li, J., Yang, F., Liu, Y., & Jiang, X. (2024). Kausaler Zusammenhang zwischen Darmmikrobiota und Rosacea: Eine Zwei-Stichproben-Mendelian-Randomization-Studie. Frontiers in Medicine, 11, Artikel 1322685.
• Qi, X., Xiao, Y., Zhang, X., Zhu, Z., Zhang, H., Wei, J., Zhao, Z., Li, J., & Chen, T. (2024). Probiotika unterdrücken die durch LL37 verursachte rosacea-ähnliche Hautentzündung durch Modulation des TLR2/MyD88/NF-κB-Signalwegs. Food & Function, 15(17), 8916–8934.

enbiosis-practitioner-mobile

Összefügg a bél egészsége a rózsa tüneteivel?

A rózsa (rosacea) egy krónikus gyulladásos bőrbetegség, amely elsősorban az arcot érinti, és tartós pirulást, gyakori kipirulást, száraz vagy érzékeny bőrt, látható érereket és kis, pattanásszerű kinövéseket okoz. Úgy gondolják, hogy a világ népességének mintegy 5%-át érinti, a kiújulások pedig kellemetlenek, kiszámíthatatlanok és nehezen kezelhetők lehetnek. Bár az olyan gyakori kiváltó okok, mint a napfénynek való kitettség, a stressz, az alkohol és bizonyos ételek, ismertek a tünetek rosszabbodását okozhatják, de nem magyarázzák teljesen, hogy miért fejlődik ki a rózsa első sorban. A kutatók egyre inkább a bőr felszíne alatt keresik a válaszokat. Egyre több bizonyíték utal a rózsa és a bélflóra közötti lehetséges kapcsolatra, ami azt sugallja, hogy a bél mikrobiomjának zavarai központi szerepet játszhatnak a betegség kialakulásában.
enbiosis-practitioner-mobile

A bél mikrobiom szerepe a rózsában

A bélünkben élő mikrobák nem csak az étrend megemésztésében segítenek, hanem befolyásolják az immunrendszerünk működését, az anyagcserénket, sőt a bőrünk egészségét is. Amikor a bél mikrobioma kiegyensúlyozott, ez segít kontroll alatt tartani a gyulladást. De amikor megzavarodik, az immun- és gyulladásos reakciók láncreakcióját indíthatja el, amely a test minden területét érinti, beleértve a bőrt is.  A bél mikrobioma zavarai szerepet játszhatnak a rózsa kiváltásában. Különösen fontos, hogy a tanulmányok magasabb arányt találtak olyan bélbetegségeknél, mint a vékonybél-bakteriális túlnövekedés (SIBO), az irritábilis bél szindróma, sőt Helicobacter pylori fertőzések a rózsás betegeknél.,, Ezek az összefüggések azt sugallják, hogy a kiegyensúlyozatlan bélek előkészíthetik a talajt a bőrgyulladás számára, akár a szisztémás gyulladás fokozásával, akár az immunrendszer környezeti kiváltó okokra adott válaszának megváltoztatásával. A tanulmányok azt is kimutatták, hogy a rózsás betegek gyakran mutatnak jelentős eltéréseket a bél mikrobiális diverzitásában és összetételében. Például egy tanulmány megmutatta, hogy a rózsás embereknél alacsonyabb volt a mikrobális gazdagság és diverzitás, és elkülönültek a béta-diverzitási mintázataik. Továbbá a hasznos baktériumok, mint például a Faecalibacterium prausnitzii, a Lachnospiraceae ND3007 csoport és a Ruminococcaceae szignifikánsan csökkent, míg az Oscillobacter, a Flavonifractor plautii és a Ruminococcaceae UBA 1819 szignifikánsan megnövekedett. Eközben egy külön eset-kontroll tanulmányban a rózsás betegek csökkent mennyiségű Lactobacillus, Megasphaera, Acidaminococcus, Haemophilus, Roseburia, Clostridium és Citrobacter baktériumokat mutattak, együtt a Rhabdochlamydia, CF231, Bifidobacterium, Sarcina és Ruminococcus baktériumok gyarapodásával. Ezek a mikrobális változások a kólon kén-anyagcseréjében és a kobalamin szállításában részt vevő anyagcsere-gének megváltozásához kapcsolódtak, ami lehetséges mechanizmusokat biztosít arra, hogy a bélbaktériumok hogyan befolyásolhatják a bőrgyulladást a rózsában. A friss bizonyítékok a bélbaktériumok okati szerepére is utalnak a rózsa kialakulásában. Konkrétan egy mendelian randomizációs tanulmány azt találta, hogy két baktériumcsoport, az Actinobacteria és a Butyrivibrio, védő hatású volt a rózsa ellen, míg tizennégy más bélbaktérium kapcsolatba hozható a különböző rózsa típusokkal.  Ezek a megállapítások rávilágítanak arra, hogy a bél mikrobiális összetételének és funkciójának változásai nemcsak hozzájárulhatnak a rózsa kialakulásához, hanem kiújulásokat is kiválthatnak, összekapcsolva az alapul szolgáló diszbiózist mind a betegség megjelenésével, mind az epizodikus gyulladással. Ez utat nyit annak feltárására, hogy pontosan hogyan válthat ki bél egyensúlyzavar rózsa epizódokat, és hogyan lép kölcsönhatásba az ismert kiváltó okokkal.

Bél diszbiózis: Hogyan válthat ki egyensúlyzavar kiújulásokat

A bél mikrobiális összetételének változása aktívan befolyásolhatja, hogy mikor és hogyan lép fel a rózsa, az anyagcsere-termékek (például a rövid láncú zsírsavak) termelésének megváltoztatásával, amelyek szisztémásan keringnek, és befolyásolhatják az immunválaszt, a vasculáris reakcióképességet és a bőr gátfunkcióját. Ezek a változások segíthetnek megmagyarázni, hogy az olyan kiváltó okok, mint az étrend, a stressz, az alkohol vagy az antibiotikumok, miért ronthatják hirtelen a tüneteket, egy korábban kontrollált állapotot teljes értékű kiújulássá változtatva. Fontos megjegyezni, hogy a diszbiózis mintázatok egyénenként eltérőek lehetnek, ami azt jelenti, hogy a kiújulásokat hajtó specifikus baktériumváltozások személyenként különbözhetnek. Ezen egyéni különbségek megértése kulcsfontosságú a célzott stratégiák feltárásához a rózsa kezelésére és a jövőbeli kiújulások megelőzésére.
c2a-report-mobile

Személyre szabott kezelési stratégiák a rózsához

Mivel a bél mikrobiom összetételében és a specifikus betegségkiváltó okokban mindig jelentős variabilitás lesz a betegek között, az egységsablonos kezelési megközelítés a rózsához gyakran nem elegendő. A személyre szabott kezelési megközelítések célja, hogy kiderítsék, milyen egyensúlyzavarok okozzák a tüneteket minden egyes betegnél, hogy az olyan beavatkozások, mint az étrend-változtatások, életmódbeli finomhangolások (például a stressz vagy az alkoholfogyasztás csökkentése) vagy a probiotikumok, a legjobb eredmények érdekében szabhatóak legyenek. Egyre több bizonyíték támasztja alá, hogy a bél mikrobiom módosítása valódi változást hozhat. Például egy klinikai vizsgálatban a papulás-pusztulásos rózsás betegek, akik E. coli Nissle-t vettek be vegetáriánus étrend mellett és szabványos helyi kezelésben részesültek, szignifikáns javulást tapasztaltak tüneteikben, összehasonlítva azokkal, akik csak étrendet és helyi kezelést kaptak. A javulás magában foglalta a jobb bőrállapotot, a normalizált székletet és a védő bélbaktériumok irányába történő eltolódást. Ezt a megközelítést alátámasztva, egy friss egérkísérlet két probiotikum törzset, a Ligilactobacillus salivarius 23-006-ot és a Lacticaseibacillus paracasei 23-008-at tesztelte a rózsa-szerű bőrgyulladásra gyakorolt hatásuk szempontjából. Ezen törzsek kombinációja csökkentette a bőrgyulladást és a bőr elváltozásait, javította a bél mikrobióta egyensúlyát és megerősítette a bélbarriert.  Ezek a megállapítások rávilágítanak, hogy a bél mikrobiom célzása gyakorlatias stratégia lehet a rózsa kezelésére.

Hogyan segíti az Enbiosis a mikrobiom egyensúlyt

Az Enbiosisnál korszerű mesterséges intelligencia és teljes genom szekvenálási technikákat alkalmazunk, hogy lehetővé tegyük a betegek számára, hogy személyre szabott megközelítést alkalmazzanak bél egészségük és bőrük ápolása terén. Az egyéni mikrobiom profilok felmérésével azonosítani tudjuk azokat az egyensúlyzavarokat, amelyek bőrbetegségeket, például rózsát válthatnak ki. Az általunk gyűjtött átfogó adatok alapján akcióorientált és személyre szabott élelmiszer-pontszámokat biztosítunk, hogy kiemeljük, mely ételek támogatják legjobban a hasznos mikrobákat és korrigálják a hiányzó mikrobális funkciókat. Pontossági szempontból illesztett probiotikum és prebiotikum ajánlásokat is kínálunk, amelyek specifikus egyensúlyzavarok célzására, a mikrobális diverzitás növelésére és a tünetek enyhítésére lettek tervezve.  Ezen betekintések és beavatkozások kombinálásával az Enbiosis gyakorlativá, hatékonnyá és minden egyén igényeihez szabottá teszi a személyre szabott bél mikrobiom ellátást. Lépjen kapcsolatba velünk még ma, hogy többet megtudjon. 

 

Referenciák:

• National Rosacea Society. (2024, május 23). Új tanulmány becsüli meg a rózsa világméretű előfordulását. Rosacea.org. Letöltve: 2025. szeptember 2., https://www.rosacea.org/blog/2024/may/new-study-estimates-rosaceas-worldwide-prevalence • Frydrych, Z. L., Chwarścianek, N., Błaszak, K., & Czajkowski, R. (2023). A Helicobacter pylori és más bél diszbiózis tényezők potenciális szerepe a rózsa kialakulásában. Forum Dermatologicum, 9(4), 138–142. • Drago, F., et al. (2016). A vékonybél-bakteriális túlnövekedés szerepe a rózsában: Egy 3 éves követéses vizsgálat. Journal of the American Academy of Dermatology, 75(3), e113–e115. • Wang, F. Y., & Chi, C. C. (2021). Rózsa, kórokozók és belek: Áttekintés a rózsa gasztrointesztinális komorbiditásairól és a bél-bőr tengelyéről. Advances in Therapy, 38(3), 1415–1424. • Guertler, A., Hering, P., Pacífico, C., Gasche, N., Sladek, B., Irimi, M., French, L. E., M., B., & Reinholz, M. (2024). A bél mikrobiota jellemzői rózsás betegekben – Keresztmetszeti, kontrollált pilot tanulmány. Life, 14(5), 585. • Li, J., Yang, F., Liu, Y., & Jiang, X. (2024). Okati kapcsolat a bél mikrobiota és a rózsa között: Kétmintás Mendelian randomizációs tanulmány. Frontiers in Medicine, 11, Article 1322685. • Qi, X., Xiao, Y., Zhang, X., Zhu, Z., Zhang, H., Wei, J., Zhao, Z., Li, J., & Chen, T. (2024). A probiotikumok gátolják a LL37 által generált rózsa-szerű bőrgyulladást a TLR2/MyD88/NF-κB jelátviteli út módosításával. Food & Function, 15(17), 8916–8934.

enbiosis-practitioner-mobile

Η υγεία του εντέρου σας συνδέεται με τα συμπτώματα της ροδόχρου ακμής σας;

Η ροδόχρους ακμή είναι μια χρόνια φλεγμονώδης πάθηση του δέρματος που επηρεάζει κυρίως το πρόσωπο, προκαλώντας επίμονη ερυθρότητα, συχνές εξάψεις, ξηρό ή ευαίσθητο δέρμα, ορατά αιμοφόρα αγγεία και μικρά εξογκώματα που μοιάζουν με ακμή. Υπολογίζεται ότι επηρεάζει περίπου το 5% του παγκόσμιου πληθυσμού, ενώ οι εξάρσεις μπορεί να είναι δυσάρεστες, απρόβλεπτες και δύσκολες στη διαχείριση. Αν και είναι γνωστό ότι συνηθισμένοι παράγοντες, όπως η έκθεση στον ήλιο, το άγχος, το αλκοόλ και ορισμένες τροφές, επιδεινώνουν τα συμπτώματα, δεν εξηγούν πλήρως γιατί αναπτύσσεται η ροδόχρους ακμή εξαρχής. Όλο και περισσότερο, οι ερευνητές αναζητούν απαντήσεις κάτω από την επιφάνεια του δέρματος. Νέα στοιχεία υποδεικνύουν μια πιθανή σύνδεση μεταξύ της ροδόχρου ακμής και της υγείας του εντέρου μας, υποδηλώνοντας ότι οι διαταραχές στο μικροβίωμα του εντέρου μπορεί να παίζουν κεντρικό ρόλο στην πρόκληση της πάθησης.
enbiosis-practitioner-mobile

Ο ρόλος του μικροβιώματος του εντέρου στη ροδόχρου ακμή

Τα μικρόβια που ζουν στο έντερό μας δεν μας βοηθούν μόνο να χωνεύουμε την τροφή, αλλά επηρεάζουν και τον τρόπο λειτουργίας του ανοσοποιητικού μας συστήματος, τον μεταβολισμό μας και ακόμη και την υγεία του δέρματός μας. Όταν το μικροβίωμα του εντέρου βρίσκεται σε ισορροπία, συμβάλλει στον έλεγχο της φλεγμονής. Όταν όμως διαταραχθεί, μπορεί να προκαλέσει μια αλυσιδωτή αντίδραση ανοσολογικών και φλεγμονωδών διεργασιών που επηρεάζουν όλα τα μέρη του σώματος, συμπεριλαμβανομένου και του δέρματος.  Διαταραχές στο μικροβίωμα του εντέρου μπορεί να διαδραματίζουν ρόλο στην πρόκληση της ροδόχρου ακμής. Αξιοσημείωτα, μελέτες έχουν εντοπίσει υψηλότερα ποσοστά γαστρεντερικών διαταραχών, όπως η υπερανάπτυξη βακτηρίων στο λεπτό έντερο (SIBO), το σύνδρομο ευερέθιστου εντέρου, και ακόμη και η λοίμωξη από Helicobacter pylori, σε άτομα με ροδόχρου ακμή σε σύγκριση με τον γενικό πληθυσμό.Λοιμώξεις από Helicobacter pylori σε άτομα με ροδόχρου ακμή.,, Αυτές οι συσχετίσεις υποδηλώνουν ότι ένα μη ισορροπημένο έντερο μπορεί να δημιουργήσει τις προϋποθέσεις για φλεγμονή του δέρματος, είτε αυξάνοντας τη συστηματική φλεγμονή είτε μεταβάλλοντας τον τρόπο με τον οποίο το ανοσοποιητικό σύστημα ανταποκρίνεται σε περιβαλλοντικούς παράγοντες. Μελέτες έχουν επίσης δείξει ότι οι ασθενείς με ροδόχρου ακμή συχνά παρουσιάζουν σημαντικές αλλοιώσεις στην ποικιλότητα και τη σύνθεση του μικροβιώματος του εντέρου. Για παράδειγμα, μία μελέτη έδειξε ότι τα άτομα με ροδόχρου ακμή είχαν χαμηλότερο μικροβιακό πλούτο και ποικιλότητα, καθώς και διακριτά πρότυπα βήτα ποικιλότητας. Επιπλέον, τα ωφέλιμα βακτήρια όπως Faecalibacterium prausnitzii, Lachnospiraceae ND3007 και Ruminococcaceae μειώθηκαν σημαντικά, ενώ τα Oscillobacter, Flavonifractor plautii και Ruminococcaceae UBA 1819 αυξήθηκαν σημαντικά.Εν τω μεταξύ, σε μια ξεχωριστή μελέτη τύπου case-control, οι ασθενείς με ροδόχρου ακμή εμφάνισαν επίσης μειωμένη αφθονία των Lactobacillus, Megasphaerae, Acidaminococcus, Haemophilus, Roseburia, Clostridium και Citrobacter, μαζί με τον εμπλουτισμό των Rhabdochlamydia, CF231, Bifidobacterium, Sarcina, και Ruminococcus. Αυτές οι μικροβιακές αλλαγές συνδέθηκαν με τροποποιήσεις σε γονίδια του μεταβολισμού που εμπλέκονται στον μεταβολισμό του θείου στο παχύ έντερο και στη μεταφορά κοβαλαμίνης, παρέχοντας πιθανούς μηχανισμούς μέσω των οποίων τα μικρόβια του εντέρου θα μπορούσαν να επηρεάσουν τη φλεγμονή του δέρματος στη ροδόχρου ακμή. Νέα στοιχεία υποδεικνύουν επίσης έναν αιτιώδη ρόλο των βακτηρίων του εντέρου στην ανάπτυξη της ροδόχρου ακμής. Συγκεκριμένα, μια μελέτη Μεντελιανής τυχαιοποίησης διαπίστωσε ότι δύο βακτηριακές ομάδες, Actinobacteria και Butyrivibrio, φαίνεται να προστατεύουν από τη ροδόχρου ακμή, ενώ δεκατέσσερα άλλα βακτήρια του εντέρου συνδέθηκαν με διαφορετικούς τύπους ροδόχρου ακμής.  Αυτά τα ευρήματα υπογραμμίζουν ότι οι μεταβολές στη σύνθεση και τη λειτουργία του μικροβιώματος του εντέρου μπορεί όχι μόνο να συμβάλλουν στην ανάπτυξη της ροδόχρου ακμής, αλλά και να προκαλούν εξάρσεις, συνδέοντας την υποκείμενη δυσβίωση τόσο με την έναρξη της νόσου όσο και με την επεισοδιακή φλεγμονή. Αυτό ανοίγει τον δρόμο για να διερευνηθεί ακριβώς πώς η ανισορροπία του εντέρου μπορεί να οδηγήσει σε επεισόδια ροδόχρου ακμής και να αλληλεπιδράσει με γνωστούς εκλυτικούς παράγοντες.

Δυσβίωση του εντέρου: Πώς η ανισορροπία μπορεί να προκαλέσει εξάρσεις

Οι μεταβολές στη σύνθεση του μικροβιώματος του εντέρου μπορούν να επηρεάσουν ενεργά το πότε και πώς εκδηλώνονται οι εξάρσεις της ροδόχρου ακμής, μεταβάλλοντας την παραγωγή μεταβολιτών (όπως η παραγωγή λιπαρών οξέων βραχείας αλυσίδας), οι οποίοι κυκλοφορούν συστηματικά και μπορούν να επηρεάσουν τις ανοσολογικές αντιδράσεις, την αγγειακή αντιδραστικότητα και τη λειτουργία του δερματικού φραγμού. Αυτές οι αλλαγές μπορεί να εξηγήσουν γιατί παράγοντες όπως η διατροφή, το άγχος, το αλκοόλ ή τα αντιβιοτικά μπορούν ξαφνικά να επιδεινώσουν τα συμπτώματα, μετατρέποντας μια προηγουμένως ελεγχόμενη κατάσταση σε πλήρη έξαρση. Είναι σημαντικό να σημειωθεί ότι τα πρότυπα δυσβίωσης μπορεί να διαφέρουν μεταξύ των ατόμων, πράγμα που σημαίνει ότι οι συγκεκριμένες βακτηριακές αλλαγές που προκαλούν εξάρσεις μπορεί να διαφέρουν από άτομο σε άτομο. Η κατανόηση αυτών των ατομικών διαφορών είναι το κλειδί για την εξερεύνηση στοχευμένων στρατηγικών διαχείρισης της ροδόχρου ακμής και πρόληψης μελλοντικών εξάρσεων.
c2a-report-mobile

Εξατομικευμένες στρατηγικές θεραπείας για τη ροδόχρου ακμή

Δεδομένου ότι θα υπάρχει πάντα σημαντική ποικιλομορφία στη σύνθεση του μικροβιώματος του εντέρου και στους συγκεκριμένους εκλυτικούς παράγοντες της νόσου μεταξύ των ασθενών, μια ενιαία προσέγγιση για τη θεραπεία της ροδόχρου ακμής είναι συχνά ανεπαρκής. Με τις εξατομικευμένες θεραπευτικές προσεγγίσεις, ο στόχος είναι να εντοπιστούν οι ανισορροπίες που προκαλούν τα συμπτώματα σε κάθε ασθενή, ώστε παρεμβάσεις όπως αλλαγές στη διατροφή, προσαρμογές στον τρόπο ζωής όπως η μείωση του άγχους ή της κατανάλωσης αλκοόλ, ή η χρήση προβιοτικών, να μπορούν να προσαρμοστούν για τα καλύτερα δυνατά αποτελέσματα. Τα στοιχεία που συγκεντρώνονται δείχνουν ότι η ρύθμιση του μικροβιώματος του εντέρου μπορεί να κάνει πραγματική διαφορά. Για παράδειγμα, σε μια κλινική δοκιμή, ασθενείς με βλατιδοφλυκταινώδη ροδόχρου ακμή που έλαβαν E. coli Nissle σε συνδυασμό με χορτοφαγική διατροφή και τυπική τοπική θεραπεία παρουσίασαν σημαντική βελτίωση των συμπτωμάτων τους, σε σύγκριση με εκείνους που έλαβαν μόνο διατροφή και τοπική αγωγή. Οι βελτιώσεις περιλάμβαναν καλύτερη όψη του δέρματος, ομαλοποίηση των κενώσεων και μετατόπιση προς προστατευτικά βακτήρια του εντέρου. Υποστηρίζοντας αυτή την προσέγγιση, πρόσφατη μελέτη σε ποντίκια δοκίμασε δύο προβιοτικά στελέχη, Ligilactobacillus salivarius 23-006 και Lacticaseibacillus paracasei 23-008, για τις επιδράσεις τους σε φλεγμονή του δέρματος τύπου ροδόχρου ακμής. Ο συνδυασμός αυτών των στελεχών μείωσε τις δερματικές βλάβες και τη φλεγμονή, βελτίωσε την ισορροπία του μικροβιώματος του εντέρου και ενίσχυσε τον εντερικό φραγμό. Αυτά τα ευρήματα υπογραμμίζουν ότι η στόχευση του μικροβιώματος του εντέρου θα μπορούσε να αποτελέσει μια πρακτική στρατηγική για τη διαχείριση της ροδόχρου ακμής.

Πώς η Enbiosis υποστηρίζει την ισορροπία του μικροβιώματος

Στην Enbiosis, χρησιμοποιούμε προηγμένες τεχνικές τεχνητής νοημοσύνης και αλληλούχισης ολόκληρου του γονιδιώματος για να δώσουμε τη δυνατότητα στους ασθενείς να ακολουθήσουν μια εξατομικευμένη προσέγγιση για την υγεία του εντέρου και του δέρματός τους. Με την αξιολόγηση των ατομικών προφίλ του μικροβιώματος, μπορούμε να εντοπίσουμε ανισορροπίες που ενδέχεται να συμβάλλουν σε δερματικές παθήσεις, όπως η ροδόχρους ακμή. Με βάση τα ολοκληρωμένα δεδομένα που συλλέγουμε, παρέχουμε εφαρμόσιμες και εξατομικευμένες βαθμολογίες τροφίμων, ώστε να αναδεικνύονται οι τροφές που υποστηρίζουν καλύτερα τα ωφέλιμα μικρόβια και διορθώνουν ελλείπουσες μικροβιακές λειτουργίες. Προσφέρουμε επίσης εξατομικευμένες συστάσεις για προβιοτικά και πρεβιοτικά, σχεδιασμένες να στοχεύουν συγκεκριμένες ανισορροπίες, να αυξάνουν την ποικιλότητα του μικροβιώματος και να βοηθούν στην ανακούφιση των συμπτωμάτων. Συνδυάζοντας αυτές τις γνώσεις και παρεμβάσεις, η Enbiosis καθιστά τη φροντίδα του μικροβιώματος του εντέρου εξατομικευμένη, πρακτική και αποτελεσματική, προσαρμοσμένη στις ανάγκες κάθε ατόμου. Επικοινωνήστε μαζί μας σήμερα για να μάθετε περισσότερα.

 

Βιβλιογραφία

• Εθνική Εταιρεία Ροδόχρου Ακμής. (2024, 23 Μαΐου). Νέα μελέτη εκτιμά τον παγκόσμιο επιπολασμό της ροδόχρου ακμής. Rosacea.org. Ανακτήθηκε στις 2 Σεπτεμβρίου 2025 από https://www.rosacea.org/blog/2024/may/new-study-estimates-rosaceas-worldwide-prevalence
• Frydrych, Z. L., Chwarścianek, N., Błaszak, K., & Czajkowski, R. (2023). Ο πιθανός ρόλος του Helicobacter pylori και άλλων παραγόντων δυσβίωσης του εντέρου στην ανάπτυξη της ροδόχρου ακμής. Forum Dermatologicum, 9(4), 138–142.
• Drago, F., et al. (2016). Ο ρόλος της υπερανάπτυξης βακτηρίων στο λεπτό έντερο στη ροδόχρου ακμή: Παρακολούθηση 3 ετών. Journal of the American Academy of Dermatology, 75(3), e113–e115.
• Wang, F. Y., & Chi, C. C. (2021). Ροδόχρους ακμή, μικρόβια και έντερο: Ανασκόπηση των γαστρεντερικών συννοσηροτήτων και του άξονα εντέρου–δέρματος στη ροδόχρου ακμή. Advances in Therapy, 38(3), 1415–1424.
• Guertler, A., Hering, P., Pacífico, C., Gasche, N., Sladek, B., Irimi, M., French, L. E., M., B., & Reinholz, M. (2024). Χαρακτηριστικά του μικροβιώματος του εντέρου σε ασθενείς με ροδόχρου ακμή — Μια πιλοτική μελέτη ελεγχόμενης διατομής. Life, 14(5), 585.
• Li, J., Yang, F., Liu, Y., & Jiang, X. (2024). Αιτιώδης σχέση μεταξύ του μικροβιώματος του εντέρου και της ροδόχρου ακμής: Μελέτη τυχαιοποίησης Μεντελιανού τύπου δύο δειγμάτων. Frontiers in Medicine, 11, Άρθρο 1322685.
• Qi, X., Xiao, Y., Zhang, X., Zhu, Z., Zhang, H., Wei, J., Zhao, Z., Li, J., & Chen, T. (2024). Τα προβιοτικά καταστέλλουν τη φλεγμονή του δέρματος τύπου ροδόχρου ακμής που προκαλείται από LL37, μέσω ρύθμισης της σηματοδοτικής οδού TLR2/MyD88/NF-κB. Food & Function, 15(17), 8916–8934.

enbiosis-practitioner-mobile
Cookies are placed on our site. For detailed information about cookies, you can review the Terms of Use and Privacy Policy.
Please select the partner in your region to get your microbome analysis.
Your country is not listed? If interested to become a partner to spread this new health technology in your region please click here.
For other issues feel free to contact our Support.